Severus s Harrym se před pár dny vrátili ze svých cest po Evropě, kde se utvrdili v tom, že rozhodnutí adoptovat společně dítě je správné, a hned si domluvili návštěvu v domově pro opuštěné kouzelnické děti. 

„Severusi, vidíš ho?“ zašeptal Harry s pohledem upřeným na malého, asi čtyřletého, chlapce, který si hrál kousek bokem od ostatních dětí. Jeho delší rozcuchané vlasy mu padaly do očí, když se skláněl nad rezavým kyblíkem, do kterého soustředěně vhazoval kamínky, větvičky a kytičky, které našel na zahradě sirotčince.

„Vidím,“ přikývl Severus, kterého chlapec na první pohled zaujal, a stiskl Harrymu rameno. „Pojďme za ním.“