„Můžu ti nějak pomoct?“ zeptal se Harry, když nakoukl do laboratoře. Bylo už docela pozdě a Severus stále pracoval. 

„Vlastně ano,“ odpověděl Severus po malém zaváhání. Uvědomil si, že kdyby mu Harry pomohl s přípravou některých přísad, mohli by se možná dostat do postele už před půlnocí.

Harry se postavil ke stolu vedle Severuse a vyčkávavě se na lektvaristu zadíval. 

„Budu potřebovat dvacet gramů kůže z pulce,“ kývl hlavou směrem k velké sklenici plné drobných živých tvorů. „Takže si vezmi nůž a opatrně stahuj.“ 

Harry strčil ruku do sklenice a znechuceně se zašklebil, když mu slizký pulec proklouzl mezi prsty.