„Zlato, jsem doma,“ zahulákal Ron, sotva překročil práh bytu, který společně s Hermionou obývali. 

„V kuchyni,“ ozvala se otráveně Hermiona a přemýšlela, proč si Ron musel oblíbit zrovna tuto hlášku. Od doby, co měla dvojčata satelit, její snoubenec občas přišel s nějakou iritující větou, ale obvykle ji do týdne zapomněl. Tohle ho drželo už víc než měsíc a Hermiona začínala mít pocit, že jestli jí brzy nepřestane říkat zlato, tak mu něco udělá. 

Ron mezitím došel do kuchyně a nakukoval jí přes rameno. 

„Co bude k večeři, zlato?“ zeptal se zvědavě. 

„Zeleninové rizoto,“ zavrčela a prudce zabodla nůž do pórku.