Draco sebou leknutím trhl, když se kolem něho omotaly dlouhé paže. 

„Omlouvám se, nechtěl jsem tě vyděsit,“ zašeptal mu George do ucha a lehce ho políbil do koutku úst. „Co děláš?“ zeptal se a kývl hlavou ke krabici na stolku před Dracem. 

„Vzpomínám,“ pousmál se Draco a opřel se o George. Sáhnul do bedny a vyndal plyšového medvídka. „Tohle byla moje nejoblíbenější hračka. Dostal jsem ho od otce, když mi byly čtyři,“ zašeptal a pohladil medvídka po bříšku. „Vždycky jsem věřil, že ho předám svým dětem,“ zahuhlal téměř neslyšně. 

George si povzdechl: „Myslím, že si budeme muset promluvit. Všichni tři.“