Harry se chystal uložit ke spánku, když mu Snape na noční stolek položil lahvičku s Bezesným spánkem. Harry se na muže s údivem podíval. Divil se, že se vůbec stará.

" Nepotřebuješ ho snad?" zeptal se Severus a chtěl lahvičku sebrat.

" To jsem neřek," vzal lahvičku a vypil jí dřív, než by mu ji Snape zase sebral.

Severus pokrčil rameny a lehl si vedle Harryho. Mladík za chvilku usnul a Severus do ticha zašeptal.

" Dobrou noc."

***

Druhý den ráno Severus opět vstal brzy a Harryho vzbudil kouzelným budíkem.

" Snape, musíte tohle pořád dělat?" zařval Harry v polospánku.

" Vstávej a pojď se nasnídat," zavolal na něj Severus.

Když Harry konečně vylezl z  koupelny uběhlo čtvrt hodiny. Zasedl ke stolu a vzal si máslem namazaný toast a k tomu slaninu.

Snape jej pozoroval, zatímco upíjel svou kávu. Harrymu to vadilo.

" Nezírejte na mě," utrhl se na něj.

" Uklidni se laskavě, snažím se jen odhadnout, kolik jsi toho zapomněl."

" Cože?" nechápal Harry.

" Dnes chci, abys mi pomohl uvařit Bezesný spánek."

" Ten si docela pamatuju, je jednoduchý," mávl Harry rukou.

" Výborně. Přijď dolů až dojíš," přikývl Severus. Vstal a šel do sklepa, kde měl laboratoř.

Připravil ingredience, které  museli zpracovat. Po několika minutách se objevil i Harry.

" Nalij vodu do kotlíku," nařídil mu Severus.

" Kolik?"

" Nejlepší bude úplně plný. Zdá se, že Bezesný spánek budeš potřebovat užívat dlouhodobě."

"A co když si pak vypěstuju závislost?" zamračil se Harry.

" Proto vyrobíme upravenou verzi pro dlouhodobé užívání," řekl Severus a začal krájet listy mólu.

" Na kolik je to vlastně dávek," zeptal se Harry. Ten kotlík byl dost velký, rozhodně neměl standartní rozměry jako ve škole.

" Plného kotlíku bude šedesát lahviček Bezesného spánku," vysvětlil Severus.

" Dobře," přikývl Harry

" Zapal kahan a odpočítej si správný počet fazolek Dřímalky. Nezapomeň, že..."

" Na jednu várku jsou potřeba tři fazolky, ano pamatuji si to," ušklíbl se Harry a díval se a Severusovo mírně překvapený výraz.

Harry odpočítal devět fazolek a když začala voda v kotlíku vřít, tak je hodil dovnitř.

Vařili společně půl hodiny, Severus přidal ještě jednu bylinu aby lektvar upravil pro dlouhodobé užívání a poté Harry přeléval do lahviček fialový lektvar.

Když si myslel, že Severus zrovna nedával pozor, sebral Harry nůž z pracovní plochy a zaútočil na něj. Muž měl ale vynikající reflexy a tak Harryho útok efektivně odrazil. Nůž mu vyrazil z ruky a ten odletěl na druhou stranu místnosti. Severus Harrymu zkroutil ruku za záda, přitiskl jej ke zdi a zrychleně mu dýchal na krk.

" Pokud ses domníval, Pottere, že jsem tvůj útok neočekával, velmi se myslíš. Ať vymyslíš cokoli, aby ses osvobodil, jsem na to připraven ," řekl a poté svými rty mapoval Harryho citlivý krk.

Mladík se nervózně celý napjal, když ucítil, že se k němu tiskne Severus svým tvrdým klínem.

"Uvidíme, jak dlouho tě bude bavit si hrát na kočku a myš než to vzdáš," řekl ještě a pak mu jazykem vnikl do ucha. Harry zděšeně vykřikl. Hlavně protože Severusova malá hra na něj měla dost silný vliv.

Muž se ušklíbl a táhl Harryho nahoru ze sklepa. Poté za sebou kouzlem zamkl a táhl Harryho do obýváku, kde ho donutil se posadit na pohovku.  Sám se poté vydal do knihovny.

Harry se cítil ponížený. Chtěl odsud odejít a zároveň nechápal proč se cítí tak divně. Proč se mu to sakra líbí? To se cítí tak citově vyprahle, že se mu líbí doteky doho umaštěnce?

***

Severus Harryho nechal s jeho myšlenkami a v knihovně si četl. Uvažoval, jak dlouho Potterovi vydrží tenhle vzdor. Nemohl říct, že by to nechápal, přeci jen ho unesl a vyhrožuje mu ublížením jeho blízkých. Spíš se těšil až Harry novou situaci přijme a nebude se vzpouzet. Až pochopí, že z jejich vztahu mu budou plynout i výhody. Měl by mu některé předvést co nejdříve, ať není pořád jen naštvaný.

Mohli bychom se přemístit někam, kde se mu bude líbit.

***

Večeřeli spolu mlčky. Harry propaloval Severuse nenávistným pohledem a Snape dělal, že si toho nevšímá. Když dojidali dezert, rozhodl se Severus Harrymu prozradit svůj plán, doufal, že mu to zvedne náladu.

"Asi za měsíc spolu půjdeme ven," řekl do ticha.

Harry zpozorněl: "Kam?"

" Na zápas Kudlejských kanonýrů," odpověděl Severus.

Harry vykulil oči: "Ale ti přeci tuhle sezonu hrají hlavně v Americe."

" Vím, lístky na zápas mi byly doručeny včera."

Harry se nejprve zazubil, ale pak zamračil:"  Vždyť nemáte Famfrpál rád!"

" Pokud vím, tak ty ano," odbil ho muž.

" Proč to děláte? Jestli si myslíte, že vás kvůli tomu budu mít rád..."

Severus ho propálil pohledem.

" Pottere nic v tom nehledej proště mi chodí lístky na různé události. Byla by škoda je nechat propadnout. Je k tomu i vstup do VIP sekce."

Harry měl oči navrch hlavy :" To jako vážně?"

" Podívej se sám," mávl Severus hůlkou a z šuplíku k nim dolevitovali dva lístky. Harry po nich chmátl a začetl se. Na tváři se mu usadil široký úsměv. A Severus se lehce pousmál.

" Beru to tedy tak, že mne doprovodíš," řekl Severus a Harry se snažil krotit svůj úsměv, ale moc mu to nešlo. A pak prostě jen přikývl.

***

Nemohl uvěřit tomu, že už tu byl celý týden. Během těch pár dní se pokoušel nějak zvyknout na to, že tu musí být se Snapem. Očekával, že až dorazí dopisy od kamarádů, že mu to nějak pomůže. Jenže jejich odpovědi ho zmátly.

Skutečně uvěřili tomu, že si potřebuju odpočinout? Nebo mě Snape podfoukl a napsal ty dopisy za ně?

Čím déle si četl dopisy, tím míň si byl čímkoli jistý a pomalu upadal do deprese. Bylo s ním téměř k nevydržení. Nesoustředil se, u vaření lektverů byl ještě větší nemehlo než dřív, a tak to Severus musel na chvíli vzdát.

Harry byl tak strašně popudlivý a na každou poznámku reagoval přehnaně. Nemohl se dočkat dne, kdy odsud konečně vypadne. Chtěl využít příležitosti až spolu budou v Americe a utéct mu.

Severus byl rád,že se konečně přiblížil den famfrpálového zápasu. Ještě o den déle a musel by Harrymu zakroutit krkem, jak byl protivný.

***

Severus si připravil vše potřebné a ještě předtím než se přemístili, změnil sobě i jemu obličej kouzlem. Přistoupil k Harrymu a nastavil mu ruku, aby se přemístili. Harry neprotestoval. Nejen, že zápas vidět chtěl, ale tak trochu doufal, že se mu podaří utéct a schovat se Snapeovi v davu. Měl sice změněný obličej kouzlem a tak by mohl být trochu problém, aby mu lidé pomohli, ale snad natrefí na někoho, kdo se nebude zdráhat.

Přemístili se jen jednou naštěstí. K místu, kde čekalo přenášedlo. Harry protočil oči. Přenášedlo bylo snad ještě horší než přemisťování.

Nebyli jediní kteří tu čekali. Byli to dost rušné místo. Ještě chvilku čekali a pak se chytli staré plechovky a brzy je táhnul známý pocit za pupík a během chvilky se ocitli na rušné kouzelnické ulici v Americe.

"Pojďme," táhnul ho Severus za ruku k budově veřejných záchodků. Vhodili svrčky do připravené kasy a turniket je pustil dál. Vlezli spolu do kabinky a stoupali si do mísy. Severus spláchl a oba je to vírem vcuclo.

Během pár minut se ocitli v jiné budově, která stála na kopci a pod ním se rozprostíral obří famfrpálový stadion. Severus držel stále Harryho za ruku. Ten byl tou podívanou fascinovaný. Sice už byl na mistrovství, ale s tímto stadionem se to nedalo srovnat. Oči mu zářily štěstím.

" Děkuju," zašeptal Harry a myslel to vážně upřímně. Zelené oči se zaklesly do černých.

" Pokud o to budeš stát, můžeme chodit kamkoli chceš. Není v tom problém, jen si musíme vzájemně důvěřovat," řekl Severus významně.

Skoro jakoby věděl, co chci udělat...

Harry zrudl a přikývl. Severus ho poté vedl na jejich místa. Bylo to dost na to, aby se mohli dívat bez zakloněných hlav. Do zahájení zbývalo ještě deset minut. Harry nasával atmosféru a cítil se kupodivu šťastně. Nemyslel si by tohle mohl cítit ve společnosti Snapea, ale bylo to tak. Severus mu zaplatil cokoli co Harry chtěl. Jídlo, pití, dokonce tričko kudlejských kanonýrů.

O přestávce si Harry vymluvil, že potřebuje na toaletu. Snape ho sice doprovodil, Ale úplně dovnitř šel už sám. Harry vymýšlel způsob, jak utéct. Sice neměl hůlku, ale něco přeci udělat mohl. Sundal víko na nádržce. Byla porcelánová. Rozbil jí a jedním kouskem začal rýt do dveří vzkaz. Přitom se mu střep pořádně zařezával do ruky.

Pomoc, Harry Potter je vězněn u Severuse Snapea v Anglii.

Právě, když dokončoval větu, se dveře rozlétly a Severus stál na prahu jako bůh pomsty.

Harry vytřeštěně zíral na muže před sebou a z ruky mu vypadl střep.

"Vylez!" sykl muž naštvaně a ustoupil, aby mohl Harry vyjít ven. Poté kouzlem zničil celé dveře.

Harry vyděšeně sledoval Severuse. Muž ho vztekle popadl za ruku, přemístil se k přenášedlu a to je přeneslo zpět do Anglie. Poté se přemístili do Tkalcovské.

Když se konečně vrátili domů, Snape ho okamžitě pustil. Tvářil se jako by ho chtěl uškrtit na místě. Harry vyčkával, co udělá. V tuto chvíli ho napadala spousta věcí.

" Takže takto mi ty oplacíš, hmm?" zavrčel na něj Severus.

" Já...," nevěděl Harry, co na to říct. Neměl pro to omluvu.

" Dobře, jak chceš. Rozhodně již nebudeš chodit ven, dokud mi neprokážes svou loajalitu."

" To se nikdy nestane, nikdy nebudu souhlasit s ničím co po mě chcete!" prskl Harry naštvaně.

Měl toho všeho dost. Měsíc u Snapea byl tak akorát. chtěl domů, být se svými přáteli. A momentálně mu bylo z toho všeho cestování zle. Nemluvě o ruce, kterou si poranil. V té mu nepříjemně tepalo.

" Času máme dost. Uvidíš, že se mnou nakonec budeš chtít zůstat dobrovolně. Ale teď mi zmiz z očí," sykl Severus a Harry utekl do ložnice.

Musím vymyslet lepší plán útěku.