Snad se bude i druhá kapitola líbit 😉

"Hermiono, nevíš, kde je Harry?" zeptal se Ron večer. Když se sešli ve společenské místnosti.

" Já myslela, že je s tebou," pokrčila Hermiona rameny.

" A já zase, že byl s tebou," poškrábal se Ron na hlavě.

" Musíme sakra zjistit, kde je," začala Hermiona vyšilovat.

" Myslíš, že by mu mohl něco udělat nějakej smrtijed?" zeptal ses obavou.

" Ty co se hned nepremístili, pochytali bystrozoři," namítla Miona.

" Tak kam zmizel? Pojďme radši za McGonagallovou," rozhodl Ron a Hermiona s ním vyšla skrz obraz Buclaté dámy.

***

"Pošlu patrona Pastorkovi, ať zburcuje oddělení bystrozorů. Někdo přeci musel něco vidět. Harryho každý pozná," řekla Minerva rozčileně a vyslala svého patrona pryč.

Během několika minut u brány Bradavic stálo několik bystrozorů. Pročesávali okolí pomocí kouzel, ale nic nenašli, tak se přesunuli do hradu. Vyhledali poslední stopu Harryho a zjistili známky přemístění. Jenže nevystopovali kam se přemístil.

" Vypadá to, že se pan Potter přemístil neznámo kam," podal hlášení vedoucí bystrozorů ministrovi kouzel.

" To je fakt divný," zavrtěl Ron hlavou.

" Musíme ho najít," naléhala Hermiona.

" Bohužel není jak," pokrčil Pastorek rameny a vydal se s Minervou do ředitelny.

Nebelvíři se smutně vydali zpět na kolej. Celou noc vymýšleli, co by mohli ještě udělat, aby Harryho našli. K ránu konečně unaveně usnuli.

***

Vypadá to, že se bude dost vzpouzet. Aby taky ne, je to Potter, nikdy mi nedá nic zadarmo. Musím se postarat o to, aby byl poslušný. Existuje pár kouzel, které by mi v tom mohli dopomoci. Zvlášť pokud budeme cestovat. Potter je mocný čaroděj, využívá ovšem jen zlomek své skutečné moci. Je dost dobře možné, že se ale naučí kouzlit i bez hůlky a to bych měl problém. Bude dobře, když mu pohrozím ublížením jeho přátel. Je to Nebelvír, bude je chtít samozřejmě ochránit. Což se mi hodí do karet. I přesto budu potřebovat kouzlo magických pout, aby mi Potter neutekl při první příležitosti. Až dopíše dopisy, provedu ho. Pokud bude chtít použít svou magii, pouto mu v tom zabrání.

***

"Zatracenej, umaštenej Srabus," prskal Harry, když Snape zmizel z dohledu. Jakmile se přiblížil ke dveřím ucítil silnou magickou bariéru.

"To nepřekonám ani za zlaté vejce," kopl Harry do křesla.

Jak dlouho asi bude tohle plánoval, zvrhlík jeden. To si myslí, že mu tohle jen tak projde? Je blázen, když si myslí, že se do něj zamiluju nebo co. Sakra, jak odsud uteču? Hmm asi nijak. Ale pokud bychom šli třeba ven... Ano mohl bych utéct a požádat někoho v okolí o pomoc. Nebo použít letaxovou síť z veřejných krbů. Musí existovat způsob, jak se od něj odpoutat a já na něj rozhodně přijdu! Nehodlám tu s tebou shnít zaživa Snape!

***

" Sepsal si již, co je třeba?" zeptal se Severus, ale když uviděl prázdné pergameny, zamračil se.

" Nic sepisovat nebudu," řekl Harry znuděně.

" Domníváš se, že tímhle nesmyslným protestem něco zmůzeš? Jsem schopen tvé písmo napodobit a sepsat to sám."

Harry se zamračil a pak se mu na tváři rozlil úšklebek.

" Poznají, že jsme to nepsal já," řekla skálopevně přesvědčen.

" Skutečně?" vysmál se mu Snape. Kouzlem pokynul brku a začal diktovat.

" Ahoj Hermiono a Rone. Omlouvám se, že jsem se s vámi nerozloučil, ale potřebuju teď být nějakou dobu sám. Po tom všem. Nechci být nikomu přítěží. Rone, mrzí mě, že s tebou nebudu u bystrozorů, ale ty to zmákneš za nás oba, kámo. Hermiono nedělej si o mě starosti. Potřebuji si to všechno jen srovnat. Až mi bude trochu líp, ozvu se vám. Děkuji, že jste za mnou celou tu dobu stáli. Bez vás bych ti nezvládl," zatímco Snape diktoval, brk zapisoval vše Harryho písmem, sem a tam dokonce udělal menší kaňku. Když Snape skončil, kouzlo zrušil a podal dopis Harrymu, aby jej zkontroloval. Harry zíral na pergamen. Skutečně to vypadalo, tak že to napsal on. Vrhl po Snapeovi vražený pohled.

" Jak jste..."

"Zjevně jsi zapomněl, že jsem tě tolik let učil. Tvé písmo a styl znám víc než dobře," řekl Severus posměšně.

" Stejně jim to bude divné..."

" Nepředpokládal jsem, že by jim stačil jeden dopis. Pokud nebudeš spolupracovat, napíšu je sám. Později bychom mohl například zařídit setkání. "

" A jak jako vysvětlím vaší přítomnost? Budou se ptát."

" Odpovíte jim popravdě."

" Že jste mě unesl?" zasmál se Harry.

" Že jsme partneři."

" Nechte si zdát," prskl Harry.

" Samozřejmě to bude chtít od tebe jistou míru spolupráce. Jistěže se správnou motivací lze dosáhnout mnohého."

" Co tím sakra myslíte?"

" Jen tolik, že pokud nebudeš spolupracovat, věř že znám mnoho nepěkných kleteb."

" Je mi to jedno, stejně mě k tomu nepřinutíte. Vzdoroval jsem Voldemortovi. Nebojím se vás," mračil se Harry v očích blesky.

" Skutečně se domníváš, že mám v úmyslu poškodit tebe?" vysmál se mu Severus.

" Nechápu..."

" Až tvé přátele potká řekneme drobná nehoda, dojde ti už co jsem tím měl na mysli?" ušklíbl se Severus nepěkně.

"Jak se opovažujete?" vymrštil se Harry do stoje. Chtěl Snapea praštit. Ale muž se nad ním tyčil. Chytil jeho ruce a zhroutil mu je za záda.

I když byl štíhlý, měl dost velkou sílu. Harry sebou ještě nějakou chvíli škubal, než mu došlo, že nic nezmůže.

" Přestaň, nebo si ublížíš," zašeptal mu muž do ucha. Harry zamrzl v pohybu.

" Všechno záleží na tom. Jak se budeš chovat, Pottere. Buď poslušný a tvým přátelům nebude nic hrozit."

" Jste neskutečný parchant," zašeptal Harry.

" Zajisté tě nepřekvapí, že mi to  již spoustu lidí řeklo. Pramálo si z toho dělám," ušklíbl se Severus a Harryho pustil.

Poté hůlkou namířil na Harryho a nasadil mu magická pouta. Chvíli zazářila na jeho rukou a pak zmizela. Nicméně kouzlo pracovalo i nadále.

" Ta pouta zajistí, že se budeš chovat tak jak potřebuji," vysvětlil Severus.

" Nenávidím vás," prskl Harry naštvaně.

" To se změní, věř mi," řekl Severus vám odešel do kuchyně, kde začal připravovat čaj.

***

Když druhý den Hermioně s Ronem došel dopis od Harryho, byli z něho poněkud rozpačití. Sovu, která dopis přinesla neznali, schovali jí do klece s tím, že ji pošlou později.

" Tohle je vážně divné," mračila se Hermiona.

" Myslíš, že to psal někdo jiný? Vždyť to je jeho písmo."

" Spíš ho k tomu někdo donutil."

" Budeme muset dál pátrat na vlastní pěst."

" Zkusíme letět za tou sovou, třeba nám pomůže najít aspoň přibližnou polohu."

Jenže sově se nelíbilo, že za ní letí a brzy se jim ztratila v nejbližším lese.

"Zatraceně, co teď?" zaklel Ron.

" Netuším," povzdechla si Miona zoufale.

Kde jenom jsi, Harry?

***

Snape později napsal i oficiální dopis ministerstvu, ve kterém Harry odmítá práci bystrozora s tím, že potřebuje čas, aby se zotavil.

Blížil se večer a Harry strávil den tím, že seděl na pohovce a zíral do prázdna. Severus ho nechal, věděl, že potřebuje čas to všechno vstřebat.  S postupujícím večerem, začal být Harry nervózní.

Co když Snape lhal? Co když po mě bude chtít sex?

Harry se šel umýt a když vyšel ven vydal do pokoje, kde se vzbudil předtím, s překvapením zjistil, že v té místnosti už není ani postel.

Sakra!

Sešel dolů a našel muže sedět v křesle a číst si. Severus ho sjel pohledem. Harry měl na sobě jeho župan. Severusův pohled zintenzivnil a Harry naprázdno polkl.

" Ehm, půjčil jen si ho. Nemám tu žádný svoje věci," vysvětlil Harry.

" Zítra ti pořídím nové," řekl Severus a sledoval linii Harryho nohou.

" Ten pokoj, kde jsem byl předtím..." ptal se Harry.

" Co s ním?" opáčil Snape líně.

" Není tam postel," podotkl Harry.

"Samozřejmě, odstranil jsem ji," řekl Severus a pobaveně sledoval jak Harryho zbledl.

" A kde budu spát?" řekl Harry opatrně.

" U mne v ložnici," potvrdil mu Severus jeho obavy.