Tak jo, tady máte další kapču, tentokrát více Luciuse 😉

***

Lucius se s Harrym přemístil několikrát. Transatlanský přenos byl riskantní. Konečně se ocitl v jejich sídle v Americe ve slunném Los Angeles. Dům se nacházel na soukromé pláži daleko od zvědavých mudlů a kdo by přeci jenom zatoulal do těchto končin, ochranné bariéry by jej nepustili dál. Vše bylo navíc zabezpečeno matoucím kouzlem. Jenže to odehnalo jen mudly. Teď musel Lucius dům zabezpečit proti kouzelníkům.

Tak trochu spoléhal na to, že Severus bude jednat na vlastní pěst. Nemyslel si, že mu smlouvu podepíše hned, na to bude zcela jistě až moc naštvaný. Ale pokud se mu Harryho nepodaří najít během pár dní, tak možná potom bude lépe přístupnější dohodě a pokud přeci jen ne, musí mít dobrou ochranu domu.

Položil Harryho na pohovku a všiml si, že se mu pod oblečením již rýsuje již pěkné bříško. Položil mu na něj ruku.

" Na tohle jsem úplně zapomněl. Sevetusi, ty mě bude chtít zabít, sakra!"  zamračil se a šel ještě víc zvýšit ochrany domu.

Když udělal, co měl šel probudit svého hosta. Enevarte zabralo během chvilky.

Harry se pomalu posadil na pohovce. Lucius mu podával sklenici vody.

" Co se to stalo? Kde to jsem?" řekl Harry a rozhlížel se kolem.

" Dobrý večer pane Pottere, přemístil jsem vás," Harry ho propaloval pohledem. Vypadalo to že druhou otázku se nedočká odpovědi.

" Jste v jednom z mých sídel," pousmál se Lucius.

" Proč sakra?" řekl Harry a rychle vstal. Chtěl si vzít svou hůlku, prohledal své plavky, ale nemohl jí nikde najít. Pak si všiml, že ji v ruce drží Lucius.

" Vraťte mi ji!" přikázal mu .

" To nemohu, pane Pottere. Chtěl byste hned pryč, což se mi zrovna nehodí,"

" K čemu?" nechápal Harry.

" Potřebuji vás tu, abych Severuse nějak donutil podepsat smlouvu. Mimochodem jednu tu mám i pro vás," řekl muž a poslal mu ji kouzlem.

" Jste blázen, ani jeden to nepodepíšeme!" prskl po něm Harry a smlouvu roztrhal. Lucius jen protočil panenky.

Harry nemohl uvěřit tomu, co se mu pořád děje. Dva únosy během jednoho roku.

" Jak teatrální. Nevadí počkám si," řekl Lucius.

" Proč jste musel unést mě."

" Potřeboval jsem na Severuse nějakou spolehlivou páku. Věděl jsem, že kvůli vám je schopen všeho. Popravdě jsem i zapomněl že čekáte dítě."

Harry si bezděčně sáhl na bříško.

" Zjistil jsem to před chvílí když jsem vás pokládal na pohovku.

" Vy... Jste..." pokl Harry zděšeně.

" Pane Pottere, ať už si o mě myslíte cokoli, já nejsem násilník. V tomto ohledu se nemusíte bát. Jste tady mým hostem. Nehodlám vám ubližovat," ujistil ho Lucius.

" Tomu se těžko věří," utrousil Harry.

" Nicméně silně nedoporučuji vám zkoušet odejít, na dveřích je mnoho kleteb, které nejsou zrovna přívětivé," varoval ho Lucius.

" Severus mě najde," řekl Harry.

" S tím počítám a jsem dobře připraven," řekl mu blonďák.

" Nechápu proč tohle nemůžete vyřešit jinak," mračil se Harry.

" Pokoušel jsem se, ale neměli jste zájem se mnou jednat."

" Co když Severus půjde na ministerstvo?"

" Pochybuji, raději jedná samostatně," řekl Lucius ale jistý si tím úplně nebyl.

" Nenávidím vás, jestli se miminku něco stane..." řekl Harry a rukou si hladil bříško.

" Řekl jsem, že vám tu nic nehrozí,"

" Kvůli stresu se může stát cokoli," namítl Harry.

" Kdyby se něco stalo, zavolám sem lékouzelníka," slíbil mu Lucius.

" Co mám teď dělat?" rozhodil Harry ruce.

" Můžete si jít do ložnice  odpočinout. Nemyslím si že Severus dorazí příliš brzy."

" Do ložnice?" vytřeštil Harry oči. Lucius se pousmál.

" Máte zajímavý tok myšlenek, pane Pottere, nicméně momentálně jsem tím skutečně myslel spánek."

Harry krvavě zrudl. Lucius dělal, že si toho nevšímá. Ukázal mu, aby jej následoval a vyšel schody do patra. Nahoře se nacházelo několik dveří.

" Má ložnice se nachází úplně vzadu. Hned vedle je Dracův pokoj. Ve všech ostatních jsou hostinské pokoje. Vyberte si kterékoliv dveře," informoval jej. Harry si oddechl, že nemusí s Malfoyem sdílet postel. Vybral si pokoj, co nejdál od něj.

Lucius vešel za Harrym a kouzlem odstranil bílé plachty z nábytku, osvěžil vzduch v místnosti, připravil postel na spaní a zapálil oheň v krbu.

" Děkuji," řekl Harry.

" Dobrou noc, pane Pottere," popřál mu Lucius. Než odešel, kouzlem zabezpečil okna proti otevření a zrcadla proti rozbití. Poté zavřel dveře a zamkl Harryho uvnitř.

"Zatraceně!" sevřel Harry ruce do pěstí.

Mladík prošel celý pokoj, aby zjistil, že se odsud stejně nedostane. Povzdechl si a šel si dát sprchu. Poté se oblékl do županu a lehl si po postele. Bylo příjemné ležet v tak měkké posteli a v peřinách. Cítil se jako má obláčku a protože byl po dnešku celkem unavený i přes všechen stres, který zažil, tak velmi brzy usnul.

***

Lucius však ještě spát nešel, přemýšlel nad tím, co bude dělat jestli se ti Severus objeví brzy. Nalil si sklenku a tiše zíral do krbu, když v tom náhle uslyšel tlumené výkřiky. Rychle vstal, vzal sebou hůlku a běžel ke dveřím Potterova pokoje. Otevřel si a vpadl dovnitř. Uviděl Harryho na posteli, jak sebou hází ze strany na stranu. Oči zavřené.

Merline!

Rychlými kroky přešel k němu a posadil se na postel. Chytil jej za hlavu a promluvil na něj

" Pane Pottere, vzbuďte se!"

Harry se lekl ale konečně se vzbudil. Celý se třásl a utíral si slzy z tváře.

" Jsi v pořádku?" zeptal se starostlivě. Ani nepostřehl, že mu začal tykat.

" Noční můra. Poslední dobou mám moc živý sny. Severus mi dává upravený lektvar, abych ho mohl i teď, ale nemám žádný sebou," pokrčil Harry rameny.

" Chceš si o tom promluvit?"

" Asi to není dobrý nápad..."

" Třeba ti to pomůže."

" Zdálo se mi o NĚM," řekl Harry temně a Luciusovi došlo koho myslí.

" Harry..."

" Vím, že vás tribunál osvobodil, i když mi není jasné proč..."

" Harry svět není jen černobílý. Věř mi, že až moc pozdě jsem si uvědomil svou chybu. Poslední rok života Pána zla jsem ho měl na svém panství. Jako vždy se nikoho neptal na svolení, prostě mi zabral domov. Bylo dost těžké s ním žít pod jednou střechou. Nebyl pán, kterému se sloužilo snadno. Stále zvyšoval laťku svých požadavků a cena za neúspěch byla velmi drahá. Čím dál víc se mi jeho skutky začaly znechucovat. Vydával mou rodinu jako obří pijavice. Ani netušíš, jak jsem byl rád, žes s ním nakonec skoncoval," řekl Lucius upřímně. Harry zíral na muže před sebou. V životě by neřekl že se mu Malfoy s něčím takovým svěří. Ale také mohl lhát. Otázka je proč by to dělal.

" Bylo to to nejtěžší, co jsem za svůj život musel udělat. Ani netušíte, čím vším jsem si prošel , aby bylo konečně po něm."

" Povíš mi o tom? Nějak mi není jasné, jak jsi i na podruhé dokázal přežít smrtelnou kletbu. A to jsem tam byl," řekl Lucius. Nikdo mu to nikdy nevysvětlil. Byl zvědavý.

" Dobře, ale je to na delší povídání," řekl Harry.

" Zrovna teď se mi ještě nechce spát,"

" Dobře... Vlastně to všechno začalo, když mě vyzvedl Brumbál o prázdninách před šestým ročníkem a já si všiml že měl ošklivé poraněnou ruku..."

Povídali si celou noc, Harry mu pověděl vše o viteálech a o relikviích smrti. I o tom, že bezovou hůlku zničil. Lucius v jeho vyprávění tak fascinován. Nebylo pochyb, že Harry je neobyčejný kouzleník. Čím se blížila ranní hodina začínal být Harry znovu unavený, stále více zíval a tak během Luciusova vyprávění o tom proč se stal smrtijedem, Harry zase usnul. Lucius mu urovnal peřinu a lehl si k němu. Bál se ho nechat samotného. Co kdyby měl opět noční můru? Tedy aspoň tak si to omlouval. Ve skutečnosti s ním chtěl být. Ten mladík jej fascinoval a přitahoval čím dál víc a bylo lhostejné i to, že zrovna teď nosil pod srdcem nový život.

Po nějaké chvíli se Harry k Luciusovi přitulil. Nedělal to schválně, prostě byl takhle zvyklý. Luciuse tím ovšem překvapil, ale neodstrčil jej. Proč si upírat jeho blízkost,když mu ji sám nabízítel, i když nevědomky.