Příjemnou zábavu 😜

Válka skončila, plno ztrát na obou stranách. Když se Harry díval na tu zkázu téměř ztratil důvod žít. Naštěstí plno přátel přežilo. Dokonce i nepřátelé. Zmojizel, celá ta kolej byla pro něj záhadou. Zvlášť ti, kteří se v rozhodující chvíli přidali na jejich stranu. A pak tu byl Snape. Když už si myslel, že toho chlapa pochopil, tak mu v poslední chvíli věnuje vzpomínky, které všechno změní. Jenže nepočítal s tím, že mu Harry nakonec zahrání život. Díky slzám Fawkese, které Harry náhodou získal, po Brumbálově pohřbu, než Fenix odletěl. Když se Snapem ale chtěl Harry mluvit, zjistil, že z ošetřovny odešel a nikdo ho od té doby neviděl.

***

Bylo po smutečním obřadu. McGonagallová se rozhodla uspořádat jeden velký obřad pro všechny s tím, že pokud pozůstalí budou chtít, mohou své bližní samozřejmě pochovat jinde. Většina se rozhodla připojit k obřadu, ale samotný pohřeb chtěli v soukromí.
Bylo to náročné odpoledne. Harry se musel jít uklidnit na toaletu. Pořád si vyčítal, že kdyby a tím hadím ksichtem skoncoval dřív, nebylo by nakonec tolik mrtvých.

Právě se chystal vejít na onu místnost, když ho do zad zasáhla omračující kletba a svět potemněl.

Když znovu otevřel oči, zjistil, že leží na posteli v ponuré místnosti. Rychle se posadil a hledal svou hůlku v kapse. Nebyla tam.

Zatraceně! Co teď?

Rozhlédl se po místnosti. Kromě postele, na které se ležel, se v místnosti jinak nic nenacházelo. Na oknech byly dokonce mříže. Zamračil se. Vstal z postele a pomalým krokem se vydal ke dveřím. Chvíli poslouchal zda neuslyší nějaké zvuky zvenčí a když uznal, že je na chodbě klid, otevřel dveře. Pomalu vyšel na chodbu a neslyšně se pohyboval až na konec chodby, kde stálo schodiště vedoucí do přízemí.

Harry poslouchal zvuky kolem, aby odhadl, jestli se dole v někdo nenachází. Nic neslyšel. Pomalu se tedy posouval schodištěm dolů, když však dostal na poslední schod, uslyšel odkudsi z domu známý hlas.

" Přestaň předstírat špiónáž a připoj se ke mně," zazněl sametový hlas.

Snape? Co to sakra....

Harry se naštval a vešel do malého obývacího pokoje.

" Proč tu jsem?" zavrčel na Snapea. Muž se jen ušklíbl a napil se ze svého čaje.

" Posaď se a dej si čaj."

" Odpovězte mi!" vyštěkl Harry naštvaně.

" Až se uklidníš," řekl Severus a položil svůj šálek.

" Fajn," prskl Harry. Posadil se naproti a významně se na Snapea podíval.

" Máš dost špatné reflexy, což je podivuhodné vzhledem k tomu, co jsi musel vykonat."

" To je celé, co mi k tomu řeknete?"

"Tvá otázka zněla, proč tu jsi. Odpověď zní, přemohl jsem tě triviálním omračujícím kouzlem. Poté jsem tě sem přemístil," odpověděl rozvláčně Severus.

" Proč sakra?" zamračil se Harry.

" Důvodů by mohlo být několik. Původně jsem neměl v plánu přežít válku, ale tys měl jiný názor."

" To se vám mám jako omluvit, že jsem nechtěl, abyste zemřel?" vykulil Harry oči.

" To netvrdím... Nicméně po tom všem, co jsem musel proti své vůli vykonat, jsem si řekl, že si zasloužím konečně nějakou kompenzaci," řekl mu Severus blahosklonně.

"Chcete mě vyměnit za galeony nebo co?" nechápal Harry, kam tím Snape míří. Muž si posměšně odfrkl.

" Zapoj svůj mozek, věřím že určitě nějaký máš. Zlata mám celkem dost. Jaký jiný důvod bych mohl mít k tvému únosu?"

" Co já vím, co se děje ve vaší choré hlavě?" prskl Harry naštvaně.

Muži nebezpečně blýsklo v očích. Rychle vstal a přišpendlil svým tělem Harryho k sedačce, takže se mladík nemohl ani pohnout. Harry vytřeštěně zíral do těch temných očích, ve kterých se zračila zlost.

" Pozor na pusu, Pottere," zavrčel Severus. Pak se mu zadíval na rty.

Jakoby zvaly k políbení. A tak se sehl a utrhl ty růžové rty k polibku. Líbal jej tvrdým vášnivým polibkem, zanechávající Pottera bez dechu.

Mladík byl tak zaskočený, že než stihl jakkoli protestovat, Severus se od něj již odtrhl. Nicméně Harry mohl cítit tu mohutnou erekci, která se k němu tiskla.

" Dává ti to již jasnější představu, proč tu jsi?" zachraptěl Severus. Netušil jak opojné bude ho políbit. Téměř ztratil hlavu.

Harry se roztřásl, vytřeštil oči neodvažujíc se pohnout.
Severus vstal a upravil se.

" Zůstaneš se mnou. Dávám ti jeden rok od tohoto dne."

" Rok na co?" zajíkl se Harry.

" Aby sis zvykl na mou přítomnost ve svém životě. Pokud se tak nestane, a ty i poté budeš chtít odejít, pustím tě," ušklíbl se Severus.

Možná. Dodal v duchu muž.

" Vy jste se musel zbláznit," zavrtěl Harry hlavou a začal se hysterický smát.

" Ujišťuji tě, že jsem zcela při smyslech. Ten smích tě brzy přejde, až pochopíš, že mluvím vážně," podotkl Severus.

" Jak jinak si mám vysvětlit vaše chování? Unesete mě, chcete mě tu držet rok pod zámkem, sebral jste mi hůlku a bůhví co plánujete dělat. Proč bych sakra s vámi chtěl zůstat? V jakém zvráceném světě to žijete?" vykřikl Harry.

Tak trochu spoléhám na Stockholmský syndrom.

" V takovém, ve kterém ti nikdo nic nedá zadarmo a to po čem toužíš si musíš pro sebe vzít sám. Pottere, zachraňuji ti život už od prvního ročníku, domnívám se, že si zasloužím pro sebe něco urvat. Za všechny ty situace, ve kterých jsem se díky tobě ocitl."

" Jste blázen," štekl po něm Harry.

" Otázku mne příčetnosti jsme již probrali."

" No já s vámi rozhodně za žádných okolnost nezůstanu!  Za prvý i kdybychom my dva byli jediní přeživší po válce, tak ani potom bych o vás neuvažoval. A za druhý, nesnáším vás," křičel Harry.

" Věz, že jsem takovýto vývoj situace očekával. Nevadí. Počkám si. Rok je dostatečně dlouhá doba." ušklíbl Severus.

" Co... mi chcete udělat?" zahlédl strach v Harryho očích.

"Pokud se obáváš, že tě budu nutit být mým sexuálním otrokem, tak nemusíš. Já tě chci ve své posteli ochotného. Nebudu tě nutit se mnou souložit. Musíš to chtít sám od sebe."

" Až zamrzne peklo," prskl Harry naštvaně.

" Neměj obavy, jsou způsoby, jak tě nenásilně donutit po mě toužit."

" Myslíte, že mě nadopujete lektvary? Vy jste vážně zvrácenej parchant."

Severus se ušklíbl. Oplácel mu intenzivním pohled a svým sametovým hlasem řekl: " Věř mi, že ty sám budeš chtít, abych tě líbal po celém těle, laskal tvé bradavky, chytil tvůj penis do ruky. Vzal jej poté do úst a dráždil tě, dokud bys s křikem sladce nevyvrcholil. A věř mi, že pak rozhodně budeš chtít, abych svůj penis zabořil do tvého zadku."

Harry překvapeně zamrkal a zachvěl se.

Ne, to se nestane!

" To nikdy!" zašeptal Harry a nervózně si poposedl. Přestože se ho muž vůbec nedotkl, jeho hlas a pohled způsobil, že i přes nevoli, Harryho penis poskočil a muž to velmi jasně cítil.
Harry nervózně uhnul pohledem a sevřel ruce v pěst. Severus se pousmál.

První kolo vyhráno.

" Napíšeš několik dopisů svým přátelům. Bylo by divné, kdybys jen tak na rok zmizel."

" Mám nastoupit v září k bystrozorům," podotkl Harry.

" Napíšeš i jim a s díky tu nabídku odmítneš."

" A z čeho jako budu žít?"

" Pottere, máš přeci v bance trezor. I já ve svém mám slušnou částku na to, abych mohl žít bez práce několik let."

" Jak dlouho jste tohle plánoval?" zamračil se Harry.

" Moc dlouho ne, jak jsem řekl, neplánoval jsem, že válku přežiji."

" Celé je to nesmysl! Všichni mě brzo začnou hledat."

" Ach jistě, jsem si jistý, že když zmizí zachránce kouzelnického světa, že to vyvolá pozdvižení. Navrhoval bych tedy napsat ty zmíněné dopisy co nejdříve. Tady tě nicméně nikdo hledat nebude, nikdo neví, že tu jsi."

" To se ještě uvidí," zamračil se Harry a Snape se jen ušklíbl a kouzlem mu odlevitoval psací potřeby.

" Budu v laboratoři, kdybys něco potřeboval," řekl mu. Na prahu dveří se ještě zastavil.

" Kdyby tě z nějakého nepochopitelného důvodu napadlo odejít. Tak věz, že dveře jsou zabezpečené několika kouzly. Nebudeš mít šanci," ušklíbl se Severus a byl pryč.

Tak a je to. Právě jsem se stal Snapeovou hračkou na celý rok. Zatraceně, jak z tohodle ven?

***

Tentokrát nebude frekvence přidávání tak častá. Mám sepsáno zatím jen 19 kapitol a ještě nejsem u konce. Pořád s tím nejsem úplně spokojená. Vzpomenu si třeba na něco a každou chvilku to přepisuju 🙈 Kdy přidám další kapitolu netuším 🤷🏼‍♀️ ale nemělo by to být déle jak týden, slibuji 😉