„Lidi, myslíte, že mají sny skutečně nějaký význam?" nadhodil Regulus Black, když se po třetí skleničce trochu uvolnil a přestal si mezi staršími Smrtijedy připadat jako dítě.

„Podle mě by na tom mohlo něco být," zamyslel se Yaxley nahlas. „Jinak by se výkladem snů nezabývalo tolik lidí, ne? Upřímně mi to připadalo jako jediná část jasnovidectví, která dávala nějaký smysl..."

„Zvláštní, že to říkáš, Corbane," uchechtl se Rabastan Lestrange. „Zrovna dneska se mi totiž zdálo o tvojí manželce. Co to znamená?"

„Hmm, podle toho, co říkala," zůstal Yaxley ledově klidný.

„Neřekla ani slovo..." protáhl Rabastan a provokativně zvedl obočí. Jasně naznačil, jakého druhu ten sen byl.

„Tak to určitě nebyla ona..." přispěchal Yaxleymu na pomoc Dolohov, protože viděl, jak jeho kamarád startuje. Svou ženu upřímně miloval a nebyl právě rád, když se ji někdo pokusil zahrnout do nějakého oplzlého vtipu.

„A co když jsem se nespletl?" pokračoval Rabastan neohroženě. „Co když měla plnou pusu..."

„Jestli to dořekneš, přijdeš o ptáka, a to i když je to jen trapnej vtip!" vyskočil Corban a rovnou namířil hůlku Rabastanovi do klína.

„Pardón, já nechtěl nadhodit tak výbušný téma..." špitl Regulus, aby strhl pozornost na sebe.

„Klid, mladej," poplácal ho Dolohov po rameni. „Tohle je tady úplně normální..."

„Co je normální?" nechápal Regulus.

„To, že nadhodíš úplně neškodnou otázku a nejmíň dva z přítomných debilů se kvůli ní málem pozabíjej," objasnil mu Antonin otcovsky.

„Kdo je u tebe debil, ty pšouku?" osopil se na něj Rabastan.

„Ještě jednou mi řekni ,debile' a vyvodím z toho důsledky!" přidal se k němu Yaxley. Ihned zapomněl na to, že chtěl Lestrangea mladšího vykastrovat. Společný nepřítel je společný nepřítel.

„Tak je to správně..." usmál se Dolohov a s ledovým klidem se posadil ke své sklenici. „Kamarádi..." Regulus z toho všeho zapomněl, proč se na ty sny vůbec ptal.