Sirius navzdory Mollyiným nesouhlasným pohledům pozval Dunga, aby s nimi na Grimmauldově náměstí povečeřel. Byl nadmíru spokojený, když měl ve své blízkosti větší počet lidí, se kterými se mohl bavit. I když s Weasleyovic rodinou bylo vskutku veselo, a to obzvlášť, pokud Molly alespoň na chvíli pustila z dohledu dvojčata, ocenil alespoň občas, když si mohl poklábosit s někým dospělým a vyslechnout i jiné historky, než byly ty školní, kterými ho zásobovali všichni přítomní zrzci.

Jakmile se sešli v kuchyni a Molly odvolala Rona, Ginny a Hermionu, která se k nim předchozího odpoledne také připojila, aby jí šli pomoci s posledními přípravami, vytáhl Mundungus dýmku.

„Hele, Dungu, já nechci dělat křena, ale jestli to Molly ucítí, vykopne tě bez večeře," upozornil ho Sirius a Mundungus dýmku zase pohotově schoval.

„Jo, jasně," zamumlal. „Asi bysem se tu neměl moc rozpovídat o kšeftech, když je tu tolik nevinnejch ušisek, což?" zeptal se pak a zvídavě si prohlédl dvojčata a očima zabloudil i k Ginny, Ronovi a Hermioně.

„No, to nechám na tobě," zasmál se Sirius. „Ale spíš než děcka by sis měl hlídat Molly. Mládeži můžeme vždycky přičarovat klapky na uši."

„Ale když jsi byl u nevinnosti," ušklíbl se George. „Co kdybys nám vyprávěl něco z dob, kdy jsi byl capart."

„Pravda," souhlasil hned Fred. „Vsadil bych mamčin guláš na to, že ty jsi nebyl nevinnej, ani když jsi byl ještě v plínkách."

„Tak co vás zajímá?" nadhodil Dung.

„Prostě to vezmi od začátku," pokrčil rameny Sirius. Však ono to nějak dopadne.

„Tak tedy," spustil, když si odkašlal, aby si pročistil hrdlo. „Narodil jsem se jako zázračné děcko." Zatímco Sirius a dvojčata vyprskli smíchy, Molly, která je celou dobu poslouchala, nesouhlasně zamlaskala.

„Je to tak, Molly," ohradil se hned Mundungus. „Každej odjakživa říkal, že to bude zázrak, jestli ze mě něco bude."