V jednu u Erena. Jsem zase nervózní. Tohle se mi vůbec nelíbí. Jak můžu být nervózní? Z čeho?
     Dobře, možná jsem nervózní z toho kina. Nesmím se na něj dívat nebo moje ruce budou putovat po jeho těle. A já je nezastavím. Prostě to nepůjde.

🎄🎄🎄

     „Ahoj Levi," usměje se na mě Eren. Je oblečený v až moc hezkém oblečení. Tohle si na takovéhle akce nebere. Nikdy.
     Že by byl taky nervózní? Že by uvažoval, co si má dneska obléct?
     Proč mi dává tak velkou naději?
     „Můžeme jet?" zeptá se a nasedne do auta.
     Též nasednu a vyrazím směr kino.

🎄🎄🎄

     Cestou byla atmosféra přeplněná nervozitou. Ale nevypouštěl jsem ji jako jediný. Eren byl taky z nějakého důvodu nervózní. Nechápu proč.
     „Jedl jsi?" zeptám se ve velkém obchodním centru.
     „Jo, před chvílí jsem měl oběd."
     Ten jeho úsměv mě opět ohromil.
     „Dobře. Kdy začíná to kino?"
     „Máme půl hodiny."
     Přikývnu.

🎄🎄🎄

     V kině jsme byli v předposlední řadě. Nelíbilo se mi to tam. Jen co zhasli začal jsem myslet na to na co bych neměl myslet.
     Avšak Eren taky zrovna nevypadal nejlíp. Filmu moc pozornosti nevěnoval. A nebo si mě spletl s plátnem.
     Každopádně mi to nebylo zrovna příjemné. Nepřidával mi tedy na uvolnění. Spíš mě ještě víc dráždil.

🎄🎄🎄

     Musím říct, že jsem opravdu moc rád, že jsem kino vydržel. Udržel jsem se na uzdě. Jestli to takhle bude pokračovat, tak se asi zblázním.