Čau lidi, tohle je první kapitola za pět měsíců, ale není to bezdůvodně. Měla jsem spisovatelský blok, a jak začala škola... Kdo je v maturitním ročníku, pochopí. Tak teď můžete jít číst.

Kráčela jsem v letadle jako tělo bez duše a hledala Coulsona. V SHIELDU máme krysu a zřejmě ne jednu. Musím rychle najít Coulsona, ale všichni jakoby se vypařili. Vyrazila jsem k laboratoři, když se letadlo obrátilo v ostrém úhlu a já zapadla do jiné místnosti. Přitom jsem se zvládla silně uhodit do temene hlavy a vyrazit si dech. Dokonale mě to probralo. Jakmile jsem se dala dohromady, zaskočila mě další věc. Střelba z laborky. Vyskočila jsem rychle zpátky na nohy a rozběhla se do laboratoře. Byla tu jen Skye. Avšak můj pohled zavítal k May ležící v bezvědomí na podlaze.

"Co se tu stalo?"

"May na nás celou dobu donášela Furymu, naše letadlo míří bůhví kam a komunikaci nám ruší jakýsi signál," shrnula naši situaci jednoduše. "Jo a pravý Clairvoyant nám stále uniká."

"To už mi došlo," odpověděla jsem nepřítomně. Z venku se ozývaly nepříjemně blízko rány a výbuchy. Skye se nesoustředila na nic jiného, než obrazovku před jejíma očima. Snažila se dekódovat ten zvláštní signál v naší síti. Hlasité rány přestaly, letadlo se lehce zatřáslo a pár vteřin poté do místnosti vkročil Coulson a pár metrů za ním šel Garrett.

"Coulsone, můžete mi vysvětlit co se zase děje? A co tady dělá on?" ukázala jsem na Garretta. Jeho pohled by mohl být smrtící. Napětí mezi všemi agenty by se dalo krájet.

"Jen klid," postavil se mezi nás dva. "Teď musíme zjistit, kam právě letíme."

"Podle dráhy letu vás Ústředí nasměrovalo do Hubu," konstatoval Garrett. Coulsonovi se na tváři objevil výraz porozumění.

"To Handová. Myslím, že by," zasekl se a pohlédl mým směrem. Pochopila jsem, co jej napadlo.

"Ale Coulsone. To je přece pitomost. Handová není Clairvoyantem," vymlouvala jsem mu ten směšný návrh. Garrett se zatvářil nechápavě.

"Přemýšlej, má vysokou úroveň agenta, řídí snad všechny operace a má přístup ke všem možným složkám," snažil se prosadit svoje myšlenky. V tom se do debaty vložil Garrett, jenž zatím jen stál v pozadí a sledoval nás.

"Coulsone, jestli je Handová Clairvoyant, tak proč by se najednou tak rychle odhalila? Je to blbost. Ona nebude Clairvoyant."

"Panstvo," přitáhla na sebe pozornost Skye. Upřeně zírala na obrazovku před ní, kde se postupně odkrývala tajná zašifrovaná zpráva.

Ze stínu ven, na oči všem

To nemůže být skutečné. Prostě ne.

Nehty jsem si nervozitou zaryla do kůže, až jsem cítila, jak mi kapičky krve tečou skrz prsty a po kapičkách dopadávají na zem. Další zpráva již obsahovala pouze pět písmen. Pět písmen, která změnila celou situaci.

HYDRA

"Nebyla HYDRA poražena po druhé světové?" Fitz si prohraboval své kudrnaté vlasy. Na palubě vypukl chaos.

"Byla. Steve mi vyprávěl všechno. HYDRA se rozpadla po smrti Red Skulla," s obličejem ve svých dlaních jsem hluboce dýchala, abych uklidnila poletující myšlenky uvnitř mé mysli. Jestli je to opravdu HYDRA, tak jsme všichni v nebezpečí. Všichni včetně Avengers, mých kamarádů. Všem, co nám jsou nějak blízcí, jsou teď v ohrožení života. Ne že by před tím nebyli.

"Musím si zavolat," chtěla jsem odejít, avšak Coulson mě stihl zachytit za zápěstí a vtáhnout zpět k ostatním.

"Nikdo mimo SHIELD se o tom nesmí nic dozvědět," přikázal mi.

"Aha. Takže vy si myslíte, že je to jen něčí vtip!" vykřikla jsem.

"To jsem neřekl," obhajoval se Coulson.

"Pokud je to, co jsme právě viděli pravda a předpokládejme, že ano, nemůžeme jen nečinně sedět. Steve by nám mohl pomoct. Všichni Avengers," namítala jsem.

"To asi nepůjde," promluvila Skye. Otočila jsem se na ni a nadzvedla obočí. "Podle nejnovějších informací je Kapitán Amerika hledaný zběh. Zrádce SHIELDU." Vřel ve mně vztek Zpropadená HYDRA. Pěstí jsem praštila do stolu, jenž se pod mou silou nebezpečně roztřásl. Všichni zatajili dech. Báli se udělat jediný pohyb. Otočila jsem se k nim zády. Napočítala jsem pomalu do deseti a uklidnila se. Bruce mi vysvětlil, že k uklidnění to pomáhá, a když vám tohle řekne někdo, kdo má se vztekem takové zkušenosti, poslechnete.

V hlavě se mi během mých deseti vteřin klidu zrodil menší plán.

"Fajn," otočila jsem se zpět k ostatním. "Pokud nás nasměřovali k Hubu, budou tam na nás čekat. Až přistaneme, musíme se jim ubránit. A nejlepší by bylo z letadla v tu chvíli nepozorovaně zmizet," chtěla jsem pokračovat, jenže Garrett mě hrubě přerušil.

"Hele, chápu, že jsi oddanost sama a za SHIELD bys ráda bojovala až do konce, ale co kdybychom jednoduše odpálili trup toho mazlíka a zmizeli," pokrčil jednoduše rameny. Kéž by to bylo tak snadné.

"Tak hele. Rozumím, že vás zase baví zbytečně nasazovat krk, ale nemůžeme to udělat ze dvou důvodů," připadala jsem si trochu jako Steve. "Zaprvé, když zmizíme teď, stanou se z nás utečenci, zběhové a o to já nemám zájem. Zadruhé," pohlédla jsem na Fitze, kterému konečně došlo, proč nemůžeme utéct. "Simmonsová a Trip jsou v Hubu. Musíme pro ně. Coulsone navrhuji vypustit naše specialisty. Každá ruka se nám teď bude hodit." Coulson na mě chvíli hledět, ale následně přistoupil na můj plán.

"Dobrá tedy, ale prvně si něco ověříme. Fitzi, dokážeš opravit Mayinu tajnou linku?" Fitz nic neřekl, jen kývl a vydal se bez otálení do oprav. Já se vydala pro May. Nemusela jsem se ani snažit ji probouzet, jelikož seděla naprosto při smyslech v cele a mnula si hlavu.

"May, sice netuším, jestli je všechno tohle pravda, ale pokud ano," odmlčela jsem se a pohlédla jí do očí. "máte šanci to napravit." Uchopila jsem ji za ruce a pomohla jí postavit se na nohy. Warda, který s ní sdílel celu, jsem nechala prozatím uvnitř. Dovedla jsem ji do kokpitu. Cítila jsem jak Buz přistál na zem. "Tak prosím." Zvenčí jsme zaslechly rány a celé letadlo se otřáslo. "Koukejte Furymu zavolat nebo vás vyhodím ven oknem!" Nežertovala jsem. Už tak ztrácíme čas. Musela jsem varovat ostatní Avengers, než bude pozdě.

"Agentka Melinda May. Hlasový příkaz nouzový protokol jedna." Čekaly jsme, zatímco telefon zvonil. Konečně to někdo zvedl, ale nebyl to Fury. Jeho hlas bych poznala. "Volám na přímou linku ředitele Furyho. Není tam?" Nespouštěla ze mě oči.

"Ředitel Fury je mrtvý," řekl hlas na druhé straně. Ve stejnou chvíli na nás začali střílet. Několik střel proniklo skleněným oknem kokpitu. Vytvořila jsem kolem nás bublinu vzduchu, která nás chránila před zásahem kulek. Než jsem tak učinila, bohužel jedna z nich zasáhla May do ruky. Po pár sekundách střelba ustala, tak jsme se co nejrychleji vydaly do spodní části, kde jsme se potkaly s ostatními. Předala jsem jim zprávu o Furym. Náš pohled na celou situaci se změnil.

Začali jsme se připravovat na únik. Já odvedla May do vedlejší místnosti, kde jsem jí vytáhla kulku z ramene. Přišel za námi Coulson a čekal, než s ní skončím. Napustila jsem si do kalíšku vodu, kterou jsem použila na uzdravení. Na Coulsonově výrazu bylo poznat, že si chce s May promluvit sám, a tak jsem je nechala. Připravila jsem se do výzbroje, vzala si zbraně a svoji hůl připevnila na záda. Museli jsme pryč. Mezitím přestali střílet. Coulson se vrátil společně s May. Dohodli jsme se, co všechno pobereme sebou, aby se k tomu HYDRA nedostala. Skye odstranila veškerá data, pobrali jsme vše důležité a Fitz vymyslel jak se dostat nepozorovaně z letadla.

"Coulsone, co kdybychom jim nachystali menší předvoj?" Nic nenamítal. Jediný problém je, že je poté budu muset najít.

Všichni zmizeli a já čekala u rampy. Když se dostali dovnitř, nevšimli si mě. Bylo jich celkem osm. Čtyři se vydali nahoru dovnitř, dva odešli do laborky a zbylí dva zůstali na rampě. Popošla jsem doprostřed. Měla jsem na ně krásný výhled.

"Hledáte něco, pánové?" vyrušila jsem je. Oba se ve stejnou chvíli otočili na mě. Už se chystali zvednout zbraně a vystřelit. Já však nezahálela a prudkým pohybem ruky jsem jim vytrhla zbraně pomocí větru z rukou. Rozběhla jsem se k tomu, který je blíž. Vyskočila jsem a kopla ho do hrudníku. Svalil se na podlahu a zasténal. Postavila jsem se a v pravý čas se otočila k druhému z nich. Z kapsy vytáhl nůž a chystal se zaútočit. První pohyb jsem vykryla a dala mu pěstí do hrudi. Byl však mohutnější než jeho společník. Znovu máchl několikrát nožem. Vyhýbala jsem se mu tak tak. S nožem jsem měla největší problémy při tréninku s Clintem. Většinou se mi nepodařilo jej odzbrojit.

Z mé nepozornosti mě dostal moment, kdy mě můj protivník říznul do líčka. Cítila jsem, jak mi po tváři stéká dost krve, na to kde mě pořezal. To ho ale nezastavilo. Bylo jasné, že nás přišli zabít. Máchal nožem dál. Vyhnula jsem se a převalila se za něj. Kopla jsem ho do zad a ruku, ve které držel nůž, jsem mu vykloubila a nůž s cinkotem dopadl na kovovou zem. Přimáčkla jsem ho ke stěně a udeřila ho do hlavy. Ztratil vědomí a svezl se k zemi. Oddechla jsem si a utřela si krev z tváře. Bylo jí celkem hodně. Chtěla jsem se vydat nahoru a vyřídit i ostatní, to by mi však nesmělo něco studeného zajet do ramene.

Vykřikla jsem bolestí. Ten druhý agent mi vrazil nůž do ramene a následně ho vytáhl. Rudá krev se mi řinula z těla rychle ven. Sotva jsem s ním mohla hýbat. Naštvala jsem se a přivolala silný poryv větru, který ho odhodil na zeď takovou silou, až omdlel.

Uslyšela jsem, jak se zbytek agentů HYDRY vrací ke mně. Jakmile se objevili dole, nehodlala jsem se s nimi mazlit a praštila jsem s nimi větrem skrz sklo od dveří laboratoře až na zeď. Všichni zůstali ležet. Z lékárničky jsem vytáhla obvaz, omotala jsem si ránu a vydala se najít ostatní.

Nejlepší nápad, který mě v tu chvíli napadl, bylo vlézt do ventilace. Plazila jsem se uvnitř asi deset minut, ale našla jsem je v kontrolní místnosti. Dá se odtud zjistit, kde se všichni v budově nachází díky bezpečnostním kamerám. Dělají větší rámus než opice. Vykopla jsem kovovou mříž a dopadla přímo před ně. Namířili na mě zbraně, ale když si uvědomili, že jsem to jen já, zase je sklonili. Byli tu jen Coulson, Fitz, May a Garrett. Coulson si všiml krvi na mém oblečení.

"Nic mi není," nic na to neřekl.

"Handová je v krizovém centru," nahlásil May.

"A co Jemma? Musíme ji najít," protestoval Fitz.

"Hele, řeknu to takhle. Chcete ji zachránit? Prolezeme ventilací nad zasedačku, vpadneme tam a uděláme Handové dvě nové díry do srdce."

"Počkat, bez výslechu? To je přece nesmysl," nesouhlasil jsem s Garrettem už předtím, ale tentokrát vážně přestřelil.

"Snad mi nechceš tvrdit, že s ní budeme jednat v rukavičkách," otočil se na mě.

"Jenže posledně jsme díky tomuto přístupu zabili nevinného člověka."

"Protože to po nás chtěla! Byla jsi u všeho, co Clairvoyent provedl. Nechala Skye střelit do břicha, Petterson se kvůli ní rožnil za živa a teď je z něj monstrum. Mučila Coulsona pomocí stejného stroje, kterým prošla ta ženská v květovaných šatech a dost možná to teď dělá i Simmonsové."

"To jsem ti nikdy neřekl," promluvil po dlouhé době Coulson. Můj pohled se stočil z Garretta na Coulsona. "Nikdy jsem nikomu neřekl, že Reina tím strojem prošla taky." Byla jsem zmatená. Muselo se to stát, když jsem ještě nebyla součást týmu.

"No tak to mám asi z hlášení," bránil se Garrett. Něco mi tu nehraje.

"Nebyl jsi tam s námi. A objevil ses hned po té, co Skye postřelili. Quinn to sám řekl, že je postřelená, abych dovedl Clairvoyenta k léku, a přesně to se stalo. Vzal jsem tě tam dolů s sebou." Všem nám došlo, co Coulson říká. V ten moment mu došly slova. Všechny nás přejížděl pohledem.

"Sakra."

Do místnosti se najednou nahrnulo si sedm agentů. Všichni jsme zvedli automaticky ruce nad hlavu.

"Vezměte agenta Garretta do vazby. To on je vrah nazýván Clairvoyent," oznámil jim Coulson.

"Jen klid pánové. Vím, že některé z vás osobně verboval agent Sitwell," co s tím má co dělat Sitwell? No jasně! Ten hajzl je taky s HYDROU! "takže určitě víte, co máte dělat." Nikdo nic neřekl. Garrett nadzvedl obočí. Než jsem stihla mrknout, tři z agentů se za zvuku střelby skáceli k zemi. Prostě je zastřelili.

************

Čtyři agenti HYDRY na nás beze slova mířili. Já a zbytek týmu jsme stáli naproti nim. Garrett se spokojeně usmíval. Vědět, že by má strana vyhrála, taky bych se smála.

"Až do dnešního dne jsme museli udržet velké tajemství," procházel kolem nás.

"Teď nás zabijete, že?"

"Nebylo to v plánu mladej. Kdybych vás chtěl zabít, udělal bych to dávno předtím. Tady s Coulsonem se známe věčnost, už od té doby, co nás Fury naverboval a učil nás společně taktiku," zasmál se.

"Fury by tě za tohle zabil," štěknul po Garrettovi Coulson.

"Dost možná," pokrčil lhostejně rameny, "ale teď se může leda tak obracet v hrobě. Asi odhalil naše tajemství. Jenže díky nejvyšším jsme konečně mohli vyjít ze stínů." Jeho poslední věta mě vytrhla z přemýšlení a zírání do hlavně pistole. HYDRA sahá až do nejvyšších pater. Jak dlouho se tohle děje? Jak je možné, že si toho nikdo nevšiml?

"Zahráli jsme slušné divadlo. Mávali jsme vlajkou SHIELDU co nám síly stačily. Teď je čas změnit barvy."

"Za HYDRU? Ty těm kecům vážně věříš? Šířit smrt a destrukci?"

"Řekněme, že jsem nastavil plachtu a řídil se směrem větru. A to ty bes měl taky," kývnul na Coulsona.

"Raději zemřu než sloužit HYDŘE."

"Nerad ti beru iluze, ale sloužíš HYDŘE už pěkně dlouhou dobu. Nejspíš ti tedy zbývá jen ta smrt. Ale věř mi, nebudu si to užívat." Přešel k May. "Co vy agentko? Nechcete se vyhnout smrti?" Když May nic neřekla, přešel k Fitzovi, který se vedle mě třásl vztekem. Neumí to dobře skrývat, zato já... Neuvěříte mi, jak moc jsem naštvaná. Jelikož ani Fitze nepřesvědčil, došel ke mně a přiblížil se na pár centimetrů ode mě.

"Agentko Starková, vím, že od vás jako od Avengera toho nemůžu moc čekat, ale přece jen, nezní naše nabídka lákavě?" Nevydala jsem ze sebe ani jedno slovo a ani se nepohnula. Jenom jsem Garretta probodávala svýma hnědýma očima. Stále stál přímo přede mnou a tak jsem udělala první věc, která mě napadla. Garrett stále mlel ty svoje propagandistické řeči, a tak, když to nejméně čekal, jsem se napřáhla a hlavou jsem ho udeřila do obličeje. Upadl a z nosu se mu začala řinout krev.

"Ty malá..." ušklíbla jsem se. Garrett se postavil s pohledem na mě a dal rozkaz, který měl ukončit naše životy. Bohužel pro Garretta, zapomněl na Warda a Skye, kteří měli za úkol vyhodit systém. Najednou vypadla všechna světla a nikdo neviděl na krok, dokud se nezapnula mnohem slabší záložní světla. Tehdy jsme udeřili. Coulson se vrhl na Garretta, Fitz se schoval pod stůl a já s May jsme proti sobě měli tři agenty HYDRY. Nic, co bychom nezvládly. Přiskočila jsem k jednomu z nich a vytrhnula mu zbraň z rukou a odhodila ji. Kopla jsem ho do hrudi a několikrát mu vrazila pěstí, až se skácel k zemi. May zvládla toho druhého. Otočila jsem se a viděla jsem, jak se k ní blíží ten poslední. Rozhodla jsem se pro nejjednodušší řešení. V dlani se mi objevila ohnivá koule, kterou jsem po agentovi hodila. Spadl přes zábradlí do nižšího patra. May mi kývnutím poděkovala. Já se rozběhla ke Coulsonovi a Garrettovi, který klečel nad Coulsonem s nožem v ruce. S ním jsem se mazat nehodlala ani náhodou. V dlani už jsem měla znovu oheň a hned poté se Garrett válel na zemi v mdlobách.

"Když si hrajete s ohněm, spálíte se."

Během další sekundy do místnosti vtrhli další agenti v čele s Handovou. Ukázalo se nakonec, že ona s HYDROU není, ale SHIELD už není bezpečný.

Garretta zajali a připravili na převoz do vězení. Ward i Triplet to nesli dost těžko, jelikož byl velící obou z nich. Nedivím se jim. Ale teď si musím něco zařídit. Naneštěstí mě zase někdo přerušil.

Procházela jsem chodbami v Habu, ústředí SHIELDU. Mířila jsem k agentce Handové, která pro mě má nové informace.

"Agentko Handová, hlásí se agentka Starková. Chtěla jste se mnou mluvit?" takhle se tu mluví s agenty na vyšší úrovni. Je to pěknej vopruz abych pravdu řekla, ale zkousnout se to dá.

"Agentko, skvělé že jste se dostavila tak rychle. Především vám chci poděkovat za boj proti Hydře, a ještě než s tím zrádcem Garrettem odletím do Fridge (další základna SHIELDU), vám potřebuji předat toto," do ruky mi dala malý satelitní telefon. „Nejde vystopovat a dá se z něj volat jen jednou-"

"Ano já vím, jak to funguje. Proč mi ho dáváte?" chytla mě za rukáv a odtáhla do kouta.

"Tohle musí zůstat jen mezi námi dvěma, rozumíte? Hydra má pod palcem téměř všechny naše základny, je prolezlá všude. Kapitán Amerika je někde tam venku a bude vás potřebovat. Víte o projektu Inside, že ano?"

"Ano, samozřejmě. Fury se mi zmínil že- a do pytle," promnula jsem si obličej. Dnešek už nemůže být horší.

"Najděte Kapitána a vše mu povězte. On a vy jste teď jediní, kdo nám může zachránit životy."

Handová mě propustila. S telefonem v ruce jsem mířila k Buzu, kde mám všechny své věci. Když jsem dorazila, nikdo nebyl k nalezení, ale možná je to tak nejlepší. Ze svého přiděleného příbytku jsem si vzala všechny své věci a vydala se pryč. Než jsem však stihla opustit Hub, zastavila mě Skye.

"Jessico!" doběhla mě a chytila za ruku. "Kam odcházíš?" Nějak mě nenapadalo, co jí mám na tuhle otázku odpovědět, a tak jsem sen řekla: "Pryč."

"Ale proč? Máme před sebou ještě práci, budeme tě potřebovat!"

"Mám své rozkazy, a vím jistě, že si poradíte beze mě. Jen bych vás v nějakých situacích mohla ohrozit, věř mi." Moc ji to nepřesvědčilo. Povzdechla jsem si a z tašky vytáhla malou bílou obálku.

"Tady. Až bude nejhůř, můžete ji otevřít." Už už mi ji chtěla vzít, ale já rychle uhnula. "Jen v nejhorší případy, a pro jistotu ji dej Coulsonovi," pousmála jsem se a konečně odešla.

Díky bohu, že mi táta do mobilu nastavil blokátor, díky němuž mě nikdo nemůže vystopovat rychleji než za deset minut, a tak dlouho nikdo netelefonuje. Obzvlášť, když je situace více než závažná. Naneštěstí mi hovor spadl do hlasové schránky.

"Tati, doufám, že si tuhle zprávu poslechneš, co nejdřív. Chci ti jen říct, že jsem v pořádku, ale máme teď v SHIELDU rozruch. Potřebuju, abyste se s Pepper, Happym a Rhodeym někde schovali. Na nějaké bezpečné místo, než se znovu neozvu," povzdechla jsem si. Znělo to spíš jako rozloučení, než varování. "Měj se a neměj strach o moji maličkost. Za pár dní se zase uvidíme."

Tu těžší část mám za sebou. Teď je třeba najít Steva.

Ve Washingtonu má SHIELD svůj vlastní úkryt v jedné bytovce. Vešla jsem dovnitř, tam jsem si nechala svoji tašku s věcmi a z šatníku v bytě jsem si vybrala jiné oblečení, abych nebyla tak nápadná. Obyčejné rifle, černou koženou bundu a triko a černý klobouk. Najezená a připravená jsem zavolala pomocí satelitního mobilu Steva.

"Haló?"

"Starouši? Tady Avatar," ta přezdívka od Clinta se najednou docela hodí, abych pravdu řekla.

"Jessico?"

"To jsi nečekal, že? Neboj se. Můžeš klidně mluvit, volám ze satelitního mobilu. Posílá mě..." Nemohla jsem mu říct, že Coulson žije. "Posílá mě nejvyšší vedení SHIELDU. Potřebuju tě, tvou pomoc. Jsem momentálně na všechno sama a vím, že i ty potřebuješ mě." Chvíli bylo ticho, ale poté se z druhého konce telefonu ozval název adresy.