Chcete vědět, co PŘESNĚ je vlkovina?
Tahle báseň je NAPROSTÁ VLKOVINA! XF
Sepsala jsem to, když jedna holka s přezdívkou Droppaw byla on-line a holka s přezdivkou Leslaia psala už nevím co XF Prostě jsem se nudila, páč byla Droppaw offline, no XF
!!!JE TO DLOUHÝ, JAKOŽE FAKT!!!
Tak tu to je! XF

Jednou jsme si s Droppaw psaly,
už několik měsíc jsem se znaly,
a věděly, že ona nemá nebývá moc offline,
ovšem dnes pohrozila, že za pět sekund nebude online.
Všechny jsme to za vtip braly,
ale to už jsme si to dobře přebraly,
když nám RPG neodpovídala na naše zprávy a že jich bylo,
kdyby jich třeba jen o polovinu ubylo,
pořád by to nešlo pod absjolutní nulu,
protože to je horší jak dostat kulu!
Byly bychom se zprávámi v záporu,
ale nevystavily bychom Drop takovému nátlaku,
jako byla ta spousta zpráv v RPG od nás,
a když jsme těch zpráv už měly po pás,
nechaly jsme zpráv a šly jsme do knihovny,
vědění a moudrosti to veliké a slavné královny.
Hledaly jsem v knihách dnem i nocí,
ovšem ani s naší kouzelnou internetovou mocí,
nedokázaly jsme najít řešení, jak naší kamarádce pomoci.
Oplakávaly jsme tady dlouho její čin,
dokud nepřišla stránka v knize, kde byl džin.
Psalo se tam o offline díře,
když si někdo moc libuje v offline míře,
nevyřeší to prý vuběc nic.
V tu chvíli jsme si všechny daly do hlavy pic,
protože jsme přišly o Droppaw,
to bylo daleko horší než Moonpaw!
Ovšem následující řádky daly nám naději,
ovšem nevěřily jsme jim zcela, raději,
mohal to být jen prach (s)prostá lež.
"Na písku v poušti mnoho dní polež,
dokud mezi prsty ti nevklouzne nádoba a džin!"
i zrealizovaly jsme tento veliký čin.
Do písku jsem si všechny na pískovišti lehly,
a málem jsme tam smradem psích a kočičích vůkalů zhebly,
ale nakonec jsme to veliké utrpení všechny přežily bez úhony,
jen Darkness šla na chvíli do offline díry,
přejely ji jelení hony.
Ovšem žádná nádoba a ani žádný džin uvnitř třebá bábovičky,
a tak jsme se na porady sešly u dopře propečené krkovičky,
kde jsme se spolu dohodly že musíme znovu do knihovny,
oné moudrosti a vědění veliké a slavé kralovny!
Našly jsme onu starou a zapomenutou knihu,
po půjčení daly jsem se do zběsilého běhu,
čekal nás dlouhý, předlouhý čas prostudováváním,
atímco Lesli ten čas trávila referátovým studováním.
I jednoho dne jsem se všechny na poradu sesedly,
protože jsem si ovšem o židli přesedly,
kniha neležela před Leslaiou, její strážkyní,
nýbrž před Kitty, pouhou knižní chválenkyní.
Po poradě jsem se všechny na jedné věci shodly,
že jsme se tentokrát vůbec a to vůbec nepohodly.
Nepřišly jsem na žádné, natožpak moudré řešení,
a tak nám vzdálenost mezi dneškem a dnem, kdy na nás čeká vyřešení,
zdála neskutečně veliká, i když byla ve skutečnosti jen kratičká,
protože přišla na jedné stránce knihy naše záchrana překratičká,
ovšem jen do chvíle, kdy jsme zjistily, kde ta poušť Gobi leží.
A k tomu všemu si ještě jedna z nás ruku přeleží,
tak se odlet na poušť Gobi o několik dní odkládá,
den odletu a letenky čas se proto překládá.
Znovu jsme se vypravily na slavné pražské letiště,
které jsme ze srandy po zahlédnutí vodního letadla nazvaly vodiště.
Tentokrát jsem vše již společně zvládly,
jen jednu drobnost jsem ovšem nezvládly,
knihu jsme zapomněly u nás hezky v česku v knihovně,
ach ano, v té veliké a slavné vědění a moudrosti královně.
Zpět jsme se již nyní na naléhání Kitty nevydaly,
a není divu, místo abychom my letenky si vzaly,
ona je vzala i zaplatila a vzala, takže viděla tu sumu za ně,
která naštěstí na monitoru počítače či mobilu neunikla jen mně.
Ovšem dále jsem to již nijak více neřešily,
až později jsme to bohužel řešily,
protože jsme nevěděly, co na té poušti mámě dělat,
Darkness z toho měla srandu, že rozhodně ne se podělat,
a tak jsme se na té pusté poušti všechny jednomu vtipu smály,
ovšem stále jsme se o naši kamarádku Droppaw velice bály.
A tak se Aki s Cookiestrom zpátky do Čech vydaly,
zatímco my se v hotelu u pouště ubytovaly.
Když o dva dny později Cookiestorm s Aki dorazily,
málem jsme dveře v hotelu vyrazily,
jen aby ta kniha už konečně byla tady.
Spolu jsme přeluštily, co máme dělat dál, ale nešlo by to bez slečny Lady,
která uměa tento starodávný jazyk, jímž ot bylo psáno,
a tak námo ukázala pravidlo, jímž je rozluštění dáno.
Šťastně jsem rozluštily postup další,
a hned pro nás bylo vysvobození Drop snažší.
Ovšem i nadále jsem se všechny trápily,
na blízké vítězství jsme si ani napřipily,
protže kde na téhle poušti máme džina hledat?
A kam ho poté mám pro splnění našeho přání předat?
Nešťastné vyhlídky budoucnosti nás nyní čekaly,
ale mi se i přes to všechno prostě nevzdaly.
Hodiny bloudily jsme jako skupina po poušti,
když tu jsme zjistily, že nás odhodlání opouští.
V tu chvíli bylo nám spousta věcí podobným lampám,
kde pospávali džinové, zatímco my se uchílily k palmám,
které rostly kolem oázy uprostřed pouště Gobi, co nás zabíjela,
ovšem my stále hledaly, zatímco to vypadalo, že nás poušť pobíjela.
Když se Leslaia vracel se svým dopsaným referátem, o něco zakopla,
až se z běhu k ní Kitty stal útěk styl Flameblaze, a při tom si nohy podkopla.Ovšem Lesli nevypadala vůbec zraněná,
jen obroskou radostí zářila.
Všichni se lekli, když uviděli, jak celá nadšeně ze svého pádu zazářila.
Když jsme zjistily, o co zakopla, tak jsme se nadšeně smály,
protože zakopla o džinovu lampu a my už se o Drop nebály.
Vrátily jsme se ke knize podle ní si objednaly lístek zpět od Česka,
a byly jsme moc rády, že nemusíme třeba až do Rakouska,
protože to už bychom s našimi zničenými nervy asi nedaly.
A tak jsme si skleničky u jednoho stolu se šampusem podaly,
protože vítězství bylo nyní již konečně v našem blízkém dosahu,
a tak jsem nabyly nové naděje a složily si důležitou přísahu,
že ničí slova bez "XF" či "XD" nebudeme brát na lehkou váhu,
protože jsme musely podniknout toto a tak jsme bez váhání složily přísahu.
Nasedly jsme do letadla a všechny jsme se na sebe usmívaly,
zatímco jsme si mezi sebou zdobenou džinovu lampu předávaly.
Když jsme doletěly do Prahy, hned jsme nasedly na přímý spoj do podyjí,
kam jsme dovezly i nejdražší zákusky a řekly jsme si, že jedna z nás krávu podojí,
aby na oslavě návratu Drop bylo k popíjení pravé mléko
a ne jen nějaké umělé, co by se mělo psát spíš bléko.
Ovšem radost byla k ničemu a na nic,
protože ze záchrany Droppaw nezbylo pranic.
Protože onen záchranný džin,
byl jen našeho doufání čin,
protože byl úplně neschopný,
v magii byla akorát hokeje schopný.
A tak jsme se znovu vypravily na letadlo,
které Kitty nazvala pěeněz tahadlo,
protoře znovu letenky platila,
ale na ubytování si už neplatila,
tak ji Aksu vzala na pokoj k sobě,
a u hokeje se tam dobře bavily obě.
Dalšího dne ihned z časného rána,
rozrazila se od hotelu široká brána,
když jsme vyšly pátrat po poušti znovu,
jenže jsme neviděly vůbec nic z kovu,
jen ty obrovské dinosauří kosti byly pořád všude,
a došlo nám, že bude kostěná, takže ji hledat nejde.
Jedna po druhé to už vzdávala, prohledaly jsme každou dunu,
až jednoho dne jsme našy oázu a u ní divnou vysochanou kachnu.
Leslaia ji pohladila a náhle kachna ožila a odskočila od krabičky,
která vypadala než nějaká z let prababičky mojí prababičky,
ale Leslaia se nelekla a krabičku otevřela, čímž nám ukázala klíč,
který krásně padl do nedalekých vrátek, vedle kterých se válel divný míč.
Leslia pohladila i onen míč, který se odkutálel od druhé krabičky,
která vypadala ještě stařeji než krabikčka prababičky prababičky mé babičky.
Nacházel se v této krabičce druhý klíč a my začaly hledat další takové sochy,
které měly společné jedno: následovaly je vždy rovné plochy,
kde se nenacházely ani duny a ani masivní dinosauří kosti,
ze kterých zdejíší lidé před mnoha lety dělali léčivé masti.
Když jsme posbíraly přesně dvanáct klíčů, země za zachvěla,
všechny jsme popadaly a snažily postavit, zatímco se zem chvěla.
Všechny jsme se postavily a držely se na nohou díky tomu, že tu stála palma
a dívaly jsme se na Lelsi, která postupovalí písečnou bouří, až nám zmizela,
všechny jsme se k ní snažily dostat, dokud nebylo jisté, že nezmizela,
protože země se přestala třást, když odemkla ony tajemné dveře,
které ještě před chvílí silně kryly a chránily husté a zelené keře.
Leslaia odemkla dvanáct dveří a postupně prošla všechny,
dokud ve dvanáctých nenašla malou kostěnou lampu,
kterou okamžitě přinesla až k nám pod ohnutou palmu.
Donesly jsme lampu na letiště a až do podyjí,
a tentokrát se kráva ijž opravdu podojí,
prtože nám džin poté, co jsme mu daly něco k jídlu přání vyplnil,
a štěstím nás taky všechny bez jediné výjimky naplnil,
Droppaw vylezla konečně z offline díry,
už bylo kenčně dost offline míry.
Všechny jsme poté spolu její návrat slavily,
ale touto básní jsme se neproslavily,
proslavily jsme se tím, že držíme při sobě i při nejhorším,
a tím, co teď řeknu snad vůbec nikoho nepohorším,
protože touto oslavou po dobu sedmi dní a sedmi nocí končí báseň tato,
ale vlastně ne, pojďme se do jejího světa po dívat ještě na chvíli na to,že všichni jsou tam spokojení a jeden z nich asi z nudy smolí vlkovinu... neboli tuto věc :)

Tak co, jak se vám to četlo? A kdo to zvládl dočíst až do konce a bez přeskakování? XF