- vydávej pravidelně
- napiš si dopis

Milá Wallaeky,
Vím, že až si tohle budeš číst za několik let, řekneš si: „Co jsem to zase psala?”, stejně jako u každé kapitoly Jezdce. Vím, že možná budeš trpět při pohledu na výmysly a příběhy, které tvé mladší já napsalo, ale věř, že si myslelo, že píše dobře a hezky. Vědělo, že má u sebe v šuplíku knihu připravenou k přepsání do počítače. Vědělo, že mu nejde psát tak, aby stíhalo uvedené termíny v soutěžích. Vědělo, že je vůči některým věcem prostě emočně slabé. Vědělo, že je moc stydlivé. A vědělo, že má spoustu nápadů, ale málo času a malý smysl pro propracovanost příběhu. Doufalo, že by jednou mohlo napsat něco, co by se dostalo do knihoven a kin a lidem by se to líbilo. A i když vědělo, že samo se to nikdy nestane, mělo příliš malou vůli s tím něco dělat. Doufám, že ty budeš mít větší a rozhodneš se pro ten zatracený sen něco udělat. A vím, že jestli budeš pořád stejně zapomínat učebnice na skříňce, alespoň část tebe, mého staršího já, zůstala nezměněna.

Teď k tomu pravidelnému vydávání. Nechci nic slibovat, kdybych to náhodou nesplnila. Až bude dopřepsaná nějaká kniha, budu ji postupně zveřejňovat, takže pokud nezapomenu, mohla bych to zkusit. Teď ale nemám co vydávat.

Au revoir