Tvé nádherné dlouhé vlasy a upřímné oči. Tak často jsme spolu byli venku a ty jsi poslouchala mé hloupé vtipy. Smála jsi se a pozdě chodila domů.  Milovala jsi zpěv ptáků a lehký větřík. No mně bylo obojí jedno. Já miloval tebe.

A pak náhle, čekal jsem na tebe v parku, ovšem ty jsi už nepřišla. Potkával jsem tě se sluchátkama v uších a zasněným pohledem. Přes hudbu, kterou jsi poslouchala už jsi nemohla slyšet můj smích a já se smát přestal.

Začala jsi poslouchat je a já tehdy netušil, jak moc se změníš.