Jakmile Kate vyběhla z budovy, kde měla sezení, na poslední chvíli se jí povedlo doběhnout autobus, který ji odvezl k místu bydliště. Během cesty si vzpomněla, že měla přijet Susan od jejího přítele na pár dní. Obě už byly starší a taky rozumnější. I když to bylo velice nepravděpodobné, doufala v to, že si budou moci konečně rozumět.

Kate došla ke dveřím domu a odemkla si. Zaslechla rozhovor několika lidí. Jeden hlas patřil Susan. Ten by poznala kdekoliv. Další patřil otci. A pak se ozval i nějaký ženský, který Kate nepoznávala. Všichni tři se něčemu smáli a zdáli se být spokojení.

Dívka si sundala bundu a pověsila ji v předsíni na háček k dalším bundám. Poté se tiše vydala ke společenské místnosti odkud se hlasy ozývaly. Dveře byly otevřené dokořán a tudíž všichni tři uviděli Kate vcházet. Derek se zatvářil překvapeně, když uviděl svou mladší dceru.

„Myslel jsem, že u cvokaře se sedí dýl.”

„Je to psycholožka, ne psychiatr,” zavrtěla nad ním Kate hlavou a podívala se zaujatě na ženu vedle něj. Zdála se být věkově podobně, jako Susan. Měla dlouhé blonďaté vlasy, výraznou červenou rtěnku, tak jako zbytek líčení a zelené šaty, co jí končily sotva pod zadkem. Vůbec se Kate nelíbila. Ta si pomyslela, že jde určitě jen o nějakou zlatokopku.

„Zlato, proč jsi mi neřekl, že máš problémovou dceru!” vyjekla blondýnka nepříjemným až pisklavým hlasem, který Kate bodal v hlavě. Navíc ji ono odsouzení, že je problémová, naštvalo.

„Nejsem problémová! A kdo jste vůbec Vy?!” zamračila se Kate a překřížila si ruce na hrudi. Nijak ji nedocházelo, že byla až přehnaně drzá a bylo to nevhodné. Jenže jak se měla chovat, když ji právě úplně cizí ženská nazvala problémovou dcerou.

„Prosím?! Co si to dovoluješ!” rozhodila žena rukama a už chtěla vstát, ale zabránil jí v tom otec Kate.

„Za tohle máš zaracha, děvenko.”

„Fakt jo? Vždyť ho dostávám každý den,” uchechtla si brunetka. Nenesla k tátovi vůbec žádný respekt.

„Dereku, zkroť si toho spratka. Tohle si ke mně dovolovat nebude!” štěkla blondýnka celá rudá vzteky. Kate pokrčila obočí a ignorovala pohledy své sestry, která chtěla zasáhnout.

„Spratka? Vy vypadáte, jako byste teprve včera oslavila jednadvacetiny. Nebo spíš... Je Vám vůbec jednadvacet?” rýpla si Kate. „Pod tou hromadou make upu se může skrývat patnáctiletá holka, co je ještě pod zákonem.”

„Kate, to stačí!” zvýšila Susan hlas a překazila tak další sestřiny kecy. „Tohle je Heather. Tátova snoubenka. Přišla se nám představit.”

„Snoubenka?!” vyhrkla Kate krapet zmatená. Přitom se podívala na blondýnku a lekce zatnula pěsti.

„Ano. A budeme se brát za pár dní, takže bych ti radil, aby ses chovala slušně,” poučil ji otec přísným tónem, aby dal jasně najevo, že to myslí vážně.

„Tak to se mnou nepočítejte,” zamumlala Kate naštvaně a vydala se pryč směrem ke svému pokoji. Než došla ke schodišti v hlavní hale, zaslechla za sebou těžké kroky. Zastavila se, ohlédla se a spatřila svého otce. Pouze mlčela.

„Proč tohle všechno děláš? Dal jsem ti všechno na co sis vzpomněla a teď takhle pokazíš seznámení s tvojí novou budoucí mámou?”

„Děláš si legraci?” Kate nad tím nevěřícně zavrtěla hlavou. „Ona nikdy nebude moje máma. Tu původní už mi nikdo nikdy nenahradí a sám to moc dobře víš!”

„Jsi úplně stejná jako ona.”

„To je pocta, protože ji měli lidi aspoň rádi,” uchechtla si dívka. „Nechci mít s Heather nic společného. Už takhle bohatě stačí, že jsi před ní ze mě udělal cvoka.”

„Do pokoje. Ihned!” přikázal jí Derek celý rozzlobený. Kate pouze pokrčila rameny a vydala se po schodech do dalšího patra.

„Nikam jinam jsem namířeno ani neměla,” řekla, aniž by se na otce podívala a vydala se ke svému pokoji. Ignorovala jeho zlověstné pohledy plné nenávisti. Vešla do pokoje, bouchla s nimi při zavírání a zamkla se. Následně padla zády do své postele. Neskutečně se jí ulevilo.

Celou dobu v sobě držela hněv na otce, který se v ní celé roky hromadil. Nechala se ponižovat. Urážet. A teď ještě do domu nakráčel s nějakou primadonou, co by mohla být sestra Kate.

Všechno to Kate přišlo na hlavu tak jako sezení u doktorky Raynorové. Snažila se v hlavě si poskládat jednotlivé věty a pravidla, které psycholožka určila. Proč mluvila o vězení, když Kate byla jen obyčejná holka a nijak výjimečná. Možná si Raynorová myslela, že se bude chtít Kate dát na dráhu kriminálníka nebo něco takového. Kvůli tomu, že jí zajímá boj? Nevěděla jak si na tyto otázky odpovědět, ale doufala v to, že brzy odpověď najde.