Bree

Již studenější vítr nám vrážel do tváře cestou zpět. Asi až po dalších dvou hodinách jsme teprve sbalili rozprostřené věci. Když jsem zjistila, že je tady nahoře parkoviště a Jungkook tu měl samozřejmě zaparkované auto, měla jsem chuť černovlasého idiota uhodit čímkoliv, co by mi přišlo pod ruku.

On mě zprvu tahá přes celé centrum hlučnými ulicemi někam na kopec, kde nakonec zjistím, že tu má auto. Vysmátý mě pouze odbil se slovy pak už by to nemělo takové kouzlo a alespoň jsem se prošla.

Nemůžu mu to však plně vyvracet, protože něco na tom bude.

Podívala jsem se na mobil, abych zkontrolovala čas. Upřímně se mi docela klížily oči. Po zjištění, že už je téměř jedna hodina ráno jsem mobil s povzdechem opět uzamkla a podívala se z okna na ubíhající krajinu.

,,Děje se něco?'' otázal se můj společník starostlivě a v tu ránu jsem pocítila teplo na noze. Zakroutila jsem hlavou. ,,Uhm, jenom...jsem unavená.'' Jakmile to má ústa opustila, zívla jsem si.

[A teď se přiznejte všichni, kdo si taky zívnul xdd]

,,Můžeme jet rovnou k mému hotelu, nemusíme-''

,,Ne, to je v pořádku. Stejně si musím vzít nějaké věci a pokud možno to nějak vysvětlit Jaydenovi,'' vysvětlila jsem. Jako by to jméno spouštělo v Jungkookovi jakýsi alarm. Jakmile padlo Jaydenovo jméno, zesílil stisk na mé noze.

Opatrně jsem svou ruku položila na jeho. ,,Hele klid, ano? Nic ti neudělal,'' řekla jsem potichu. Avšak v restauraci to bylo mezi vámi dvěma skutečně divné. Poznámku jsem si nechala pro sebe a zkusila nadhodit jiné téma.

,,Všiml sis někdy, že pokaždé když mě někam vytáhneš, tak je to sakra pozdě večer?'' Vypustila jsem uchechtnutí a čekala na jeho reakci. Ulevilo se mi, když se jemně usmál a řekl: ,,Nemůžu za to.''

,,Jo? Co tenkrát ty vafle? Chtěla jsem ti je vysypat na hlavu. Kdo sakra jí takhle pozdě večer?''

,,Třeba já. A pokud vím, nijak sis nestěžovala,'' pokračoval v líné mluvě. Udiveně jsem zamrkala a odfrkla si. ,,No dovol? Pokud vím, tak jsem si stěžovala a to sakra – au!''

Můj menší šokovaný výkřik byl spuštěn tehdy, když mě Jungkook štípnul. Věnoval mi krátký pohled, než se opět věnoval řízení. ,,Vždyť já vím. V tu dobu bys mě nejraději zakopala do hrobu.''

,,Nevyvracím ti to,'' řekla jsem uraženě a zkřížila ruce na hrudi. Autem se rozezněl krátký, dunivý smích.

Zmetek.

Do pár minut jsme již stáli u hotelu a ploužili se prázdnou chodbou. Když mě Jungkook u vchodu znenadání chytl za ruku a propletl nám prsty, pouze toto krátké gesto mě donutilo zčervenat se. Pan Jeon si mě musel jako vždy začít dobírat, dokud jsem mu nezavřela pusu.

Hádejte jak.

Kvůli kartě, kterou jsem začala v kabelce hledat, jsem se ho musela pustit. Říkala jsem mu, že může na mě počkat, ale neposlechl mě, takže tu teď stál těsně za mnou. Ačkoliv je už pozdě, měla jsem takový blbý pocit.

Za prvé mě překvapilo, když se v pokoji svítilo a za druhé to byl Jayden sedící na posteli s láhví čehosi. Po příchodu blíž se ukázalo, že je to Jägermeister.

V hlavě mi zazvonilo červené světlo a já se chtěla otočit na Jungkooka, aby opravdu počkal venku, jenže už dávno stál v místnosti s rukama v kapsách a kapucí na hlavě.

Blonďák odtrhl hlavu od mobilu a podíval se na nás. ,,Aaa, hrdličky se vrátily,'' uchechtnul se a upil si. V hlavě jsem si pouze zanadávala a modlila se, aby to neskončilo hůř. Já věděla, že tu něco nebude sedět.

V krku se mi udělal obrovský knedlík. Skousla jsem si vnitřní stranu tváří a nadechla se.

Jestli do toho Jayden zase spadl...tak kombinace jeho nálady s Jungkookem nedopadne dobře.

•••
HOW R U FEELING PEACHES

Btw...dáme fight? (͠≖ ͜ʖ͠≖)