„S-Steve...?”

„Amber, jsem to já. Koukni na mě,” pokusil se voják dívku přesvědčit a zároveň si vypl měnič podoby. Rázem se objevil jeho pravý obličej. Amber zalapala po dechu, když zjistila, že ji říkal pravdu a ještě k tomu zjistila, že není v téhle temné díře sama. Nahrnuly se jí slzy do očí, ale přeci jen opatrně prsty přejela po Stevově tváři. Ten opatrně položil svoji ruku na tu její a pousmál se.

Rogersové to postačilo jako dostatečný důkaz a svého muže s pláčem objala. Stevovi rvalo srdce na kusy ji takhle vidět. Uklidňoval ji a hladil krouživým pohybem ruky na jejích zádech. Když se asi po pěti dlouhých minutách krátce odtáhla, spojila své rty s jeho.

V obou to vyvolalo příjemný pocit. Že jsou konečně spolu, sami a nikdo je neruší. Nikam nespěchali, ale i tak byl polibek po chvíli přerušen, protože oběma došel kyslík. Opřeli si o sebe vzájemně čela a nabírali dech. Amber ani neví jak, ale seděla na Kapitánově klíně.

„Strašně rád tě vidím,” usmál se Steve a pohladil svou drahou polovičku po ruce. Amber se taky usmála, ale po té se její pohled změnil na ustaraný.

„Co tu děláš. Thanos sem poslal jen mě...”

„Přišel jsem pro tebe. Můžeme se vrátit domů.”

„Nemůžu. Musím tady něco dodělat,” povzdechla si Amber a vstala. „A ani nevím, jak se odtud chceš dostat. Zkoušela jsem to a nejde to,” pokračovala dál a došla až ke zdi, kde byl zaražený štít. Vyrvala ho z ní.

„Mám technologii, s kterou to zvládneme,” namítl Kapitán a též vstal, přičemž se začal hrabat v nastavení obleku. Bruce mu všechno s oblekem ukazoval. A taky to, kdyby se chtěl vrátit zpět. Stiskl požadované tlačítko a nic se nestalo. Zarazil se a zkusil to ještě několikrát. Amber protočila očima a přišla ke svému muži, který začal propadat zoufalství.

„Já ti to říkala,” řekla mu, div se neušklíbla. Steve se po ní ublíženě podíval, ale to mu už pod nos strčila jeho štít. „Tony ti ho vrátil?”

„Jo...musíme domů. Nemůžeme tu zůstat,” zkusil to znovu, ale to se už Amber dala k odchodu.

„Něco mě napadlo. Už asi před měsícem,” začala, když postupně mizela ze Stevova dohledu. Rychle vyběhl za ní a potom šel vedle ní. „V tomhle vesmíru je Tesseract. Vlastně tohle je něco jako realita, co vytvořil Thanos při použití kamene času, prostoru a reality. Jeden háček tu je v tom, že je vše jinak, než to známe my. Thanos nás nezná. Neví naší minulost a tím pádem vše převrátil. Tohle je svět Thanosovi výroby a já tu jsem jako jedna z figurek v jeho herním poli.”

„Asi tomu nerozumím. Tohle je jiný vesmír, než ze kterého jsme?” Steva to zaskočilo.

„Přesně tak,” přikývla Amber. „Jenže naneštěstí tu jiná Amber než já není, takže jsem součást této reality a tím pádem nevím, co se stane, až se odtud dostanu.”

„Zmizí to tu?” tipl si Rogers nejistě a Rogersová jen pokrčila rameny. Ani ona si nebyla jistá tím, co se stane. Vše bylo celkem hodně nejasné. Amber například nechápala, proč ji Thanos poslal do jiného vesmíru a nechal ji žít. Proč ji nezabil. Nechala to raději být a posbírala ze země svoje dýky.

„Pojďme jinam. Znám teplejší místo, než je tohle,” chytila Amber Steva za ruku a zároveň mu naznačila, ať si aktivuje pro jistotu zařízení na změnu podoby. Voják ji bez problémů poslechl a následoval ji ven z domu.

**

„Tohle je můj byt. Sice je trochu malý a skromný, ale snad ti to nebude vadit,” uvítala Amber Steva ve svém bytě do kterého právě vešli. Amber měla pravdu. Vážně tu bylo větší teplo, než venku. Venku padal sníh a za oknem byla vidět pořádná vánice.

„Určitě ne,” usmál se Kapitán, při čemž si úplně z obličeje sundal krycí zařízení. V přítomnosti Amber ho nepotřeboval.

„Dáš si čaj?” zeptala se ho s úsměvem jeho žena, vyndala si z opasku všechny své zbraně a skopla si z nohou boty. Steve přikývl a na ruce si vypl nastavení obleku, takže byl opět vidět ten bílý oblek, který mu dal Bruce. Amber si ho zaujatě prohlédla. „Za dveřmi vlevo od nás je koupelna. Osprchuj se a donesu ti něco na sebe.”

„Dobře, tak jo,” Steve nevěděl, co by dělal, kdyby ji ztratil znovu. Rozešel se ke koupelně a uvnitř si po sundání obleku vlezl do sprchy. Amber mu mezitím připravila nějaké oblečení, které tam měla pro jistotu při návštěvě nějakého muže. Počítala tak nějak s velikostí, kterou nosil její manžel. Donesla mu triko a tepláky. Zaklepala na dveře koupelny a vešla. Steve byl stále ve sprše, takže mu oblečení i ručník zanechala u umyvadla a opustila místnost. Šla připravit slibovaný čaj.

Steve mezitím vylezl ze sprchy a natáhl se po ručníku, který mu tam dala Amber. Usmál se apod té si všiml i oblečení. Trochu se ručníkem usušil a oblékl si čisté oblečení. Popadl svůj bílý oblek a vyšel z koupelny. Akorát z kuchyně zaslechl zvuk konvice, co právě ohlásila, že dovařila vodu.

Došel do dané místnosti a uviděl u linky Amber, jak zalévala dva hrnky vařící vodou z konvice. Přistoupil k ní a opatrně ji zezadu objal. Lehce sebou ucukla, jak to nečekala, ale pak si oddechla, jakmile si uvědomila, že je to jen Steve.

„Odvykla jsem si,” zasmála se a pohladila vojáka po jedné z rukou, kde měl na prstu prsten spojující osudy obou dvou. Stejný měla i ona. Den svatby byl jeden z nejkouzelnějších momentů v jejich životě. Opřela se zády o jeho hruď. „Jak to dopadlo s Thanosem. Vyhráli jsme?”

„Ne...” Rogers dlouho přemýšlel, jak ji to říct, ale nechtěl ji lhát. Amber si povzdechla a otočila se k němu čelem, při čemž ji chytil za obě ruce a propletl si s ní prsty. „Thanos získal i poslední kámen a po té lusknul prsty...Polovina vesmíru je pryč. I někteří z nás.”

„Kdo všechno...?”

„Sam, T'Challa, Wanda, Bucky i Lily...” vyjmenoval všechny, na které si vzpomněl. Říkalo se mu to těžce. Při posledních dvou jménech byl tišší, ale Amber to slyšela a pocítila v očích další nával slz. „Amy a Tony se vrátili z vesmíru. Hodláme všechny pomstít.”

„Co se to děje... Proč se tohle všechno musí dít. To nemůžeme mít normální životy?”

„Až to všechno skončí, budeme žít jako ostatní. Slibuju,” Steve políbil svoji ženu, aby ji trochu uklidnil. Polibek mu opětovala a po té se odtáhla.

„Napřed se odtud musíme dostat. Řeknu ti co a jak, abys tu mohl trochu zapadnout,” vysvětlila mu a následně podala hrnek s čajem. Děkovně přikývl a usmál se. I ona si vzala svůj hrnek a společně se přesunuli do obýváku.