Po svatebním obřadu se všichni přesunuli do části, kde byla uspořádána hostina.

Hosté, novomanželé, přátelé i ostatní se usadili ke stolům a čekalo se na to, co bude dál. Sam se nenápadně podíval se Stevovi, který očekával Samovu řeč.

„Já tu řeč…nestihl jsem si ji připravit,” pokusil se Wilson šeptem vymluvit z následující řeči. Steve nad ním zavrtěl hlavou.

„Něco si vymysli. Vždycky všechno zvládneš okecat, tak i tohle. Tak šup šup,” popoháněl ho Rogers. Když se Sam neměl k tomu začít, Steve vzal příbor a zacinkal s ním o skleničku, což umlčelo všechny hosty a upozornilo na to, že chce někdo něco říct.

„Nesnáším tě,” zašeptal Sam na svého kamaráda a probodl pohledem, při čemž podíval se po lidech, takže nakonec vstal.

„Mohu poprosit o pozornost? Jo? Díky, bezva,” Sam se usmál a pohlédl na všechny přítomné hosty. „Dámy pánové. Mé jméno je Samuel Wilson a je mi velikou ctí tu dnes být za svědka tomuto nevýslovně dokonalému páru novomanželů, jež dnes uzavřeli svůj sňatek. Popravdě, proslov jsem si začal připravovat teprve včera a byl docela dost dlouhý. A hádám, že dlouho tu zase sedět takhle nechcete, proto to shrnu a zkrátíme, abyste mi tu náhodou neusnuli.” Zasmál se a několik hostů se zasmáli též. „Ano, nejsem zrovna rozený na proslovy, ale teď tu stojím a myslím, že pochválit tyto dva za to, že nejen zachránili oba náš milovaný stát, ale narodila se jim i dokonalá a skvělá dcera,” s tím pohlédl vedle sebe na usmívající Lily, která jen tak tak zadržovala nervozitu. „Amber, v prvních chvílích, co jsem tě poznal bylo těžké odhadnout, zda jsi s námi, jenže po čase si dala najevo, jaká jsi doopravdy. Jsi usměvavá a vysmátá žena i potom všem, co jsi prožila. Buď nadále silná už napořád. Steve, co s tebou kamaráde,” Sam se pobaveně zasmál. Steve to v sobě držel a aspoň držel na tváři úsměv a zakroutil nad Wilsonem hlavou. „Jsi chlap s velkým srdcem, co by se všem nejradši rozdal. Když jsme se seznámili poprvé, přišlo mi, jako by ses při tom běhání se slovy "Pozor vlevo" akorát předváděl. Jenže pak jsi ukázal svou pravou stránku. Odhodlanou, statečnou a dramatickou. Všechny se snažíš do jednoho chránit. Nedopustíš na ničí život a klidně bys ses obětoval. To právě neudělá každý. Jsi jedinečný a proto si Amber natolik zasloužíš. Oba jste prožili něco, co si ani jeden z nás neumí představit. Užívejte svůj společný život,” ukončil Wilson první část řeči a místností se rozezněl potlesk. Steve s Amber se po Samovi podívali a usmáli se, načež Steve rty naznačil "Děkuji".

„Když si vzpomenu na společné chvíle. Ať už smutné nebo veselé, byl to vždy zážitek. Jako například před rokem a půl, když mi Kapitán pomáhal sbalit jednu holku na recepci. Nakonec to dopadlo tak, že ta slečna chtěla jít na rande s ním, než se mnou,” Sam vytáhl zrovna jednu ze vzpomínek, po kterých býval krátkodobě na Steva naštvaný, ale pak mu odpustil, protože se rande neuskutečnilo. I tak to hosty dokázalo pobavit, za což byl Wilson rád. „Nebo když si vzpomenu na jeden večer, co jsme si jako parta řekli, že zajdem do baru. Takovej normální den. Šel jsem tam já, Steve, Natasha a Barnes. Sedli jsme si zkrátka k baru, objednali si a po chvíli se kolem nás začali hromadit poněkud vlezlý lidi. Přesněji řečeno chlapi. Začali se nás vyptávat, za kolik by jsme s nimi šli do horních pokojů a různě nás sváděli. Až později z barmana vypadlo, že jsme v Gay baru a Rogers se schoval na záchody do doby, než pro nás přijel Stark. A to vám povídám. Starkovi takovou situaci vážně nevysvětlíte.”

Sam vyprávěl dál a hosté na svatbě se příjemně bavili. Při některých chvílích si Steve pomalu přál, aby u nich nebyl a při dalších by Wilsona nejradši uškrtil.

Nakonec se pronesl slavnostní přípitek, při němž se všichni postavili a pozvedli své sklenky s nápoji. „Na Rogersovi,” pronesl Sam a všichni následně ze svých sklenek upili. Všichni se následně zase posadili.

„Stevie, už to znovu po mně nikdy nechtěj, jo? Jednou mi to stačilo,” Falcon se na Kapitána nevině usmál.

„Bez toho Stevie bych to klidně vzal,” odpověděl mu na to Rogers a Amber s Lily se začaly hihňat. Sam pouze pokrčil rameny a Steve nechápal, co řekl. „C-co je?!”

„Promiň, ale ten tvůj výraz, když ses zrovna snažil být vážný,” vysvětlila mu pobaveně Lily a uklidnila svoje rozrušení, jako její matka. Stevovi vyjelo obočí nahoru a díval se na obě s výrazem typu: To jako vážně?

„Zlato, ale notak,” zavrněla Amber, aby si přitáhla jeho pozornost, což se jí taky povedlo a lehce ho políbila na tvář. „Nezlob se.”

„Já se nezlobím. Jen mě to překvapilo,” usmál se a pohladil jí po ruce.

„Tati, mami?” upoutala na sebe Lily pozornost svých rodičů, kteří spolu spokojeně cukrovali, jako dvě hrdličky. „Jen…zajdu za Peterem a ostatními.”

„Jasně,” odpověděli oba najednou a to už Lily vstala a vyběhla za kamarády.

Celá svatba proběhla bez problémů. Bylo rozkrajování dortu, rozdávání darů i tanec. Všichni si to moc užívali a den se pomalu chýlil ke konci. Hosté začali odcházet domů a počet lidí se ztenčoval.

„Lidi, fotka!” zvolal Rhodey držící foťák na všechny, kteří byli zrovna rozuteklí po veliké pronajaté zahradě. Okamžitě se proto seběhli na jedno místo k většímu bílé natřenému altánu a pokusili se postavit tak, aby byli všichni na fotce vidět. Předcházeli tomu samozřejmě velké tlačenice, ale nakonec se fotka povedla.

„Tak mládeži, teď vás rozvezu pěkně domů,” řekla May ke všem čtyřem nejmladším, což byla Lily, Peter, Ned a Michelle. Od všech zaznělo takovéto nesouhlasné hlasité povzdechnutí, ale May to ignorovala a už je hnala do auta. Předem měla se Stevem domluvené, že u ní a Petera může Lily ještě zůstat.

„My se asi taky pomalu přesuneme domů,” Amber to celé pozorovala a popíjela šampaňské. Steve k ní došel též se sklenkou s pitím a na noční obloze se spustil ohňostroj v barvách americké vlajky.

„Není ještě brzy?” Rogers se na ní usmál a políbil ji. Amber se uculila, posadila se na jednu z laviček v zahradě a zadívala se na rozzářenou oblohu.

„Asi ano.”

„Víš, nikdy bych se neuměl představit, že bychom svatbu opravdu měli,” Steve se k ní posadil.

„Protože sis po svém probuzení myslel, že jsem mrtvá?” podívala se po něm.

„Nejdříve ano, jenže pak mě zarazilo, že o tobě S.H.I.E.L.D neměl žádné záznamy. Ani nic o úmrtí, takže jakmile mi řekli, kde najdu Peggy, tak mi vše řekla ona,” vzal její ruku do té své a jemně ji sevřel.

„Nemysleme na minulost,” políbila ho na tvář a položila hlavu na jeho rameno. Steven odložil sklenku s pitím a objal ji. Oba nějakou dobu pozorovali ohňostroj, dokud se neodebrali k autu a vyrazili domů.

Cesta netrvala dlouho a dorazili k místu jejich bydliště. Stěží se Amber dostala z auta díky šatům a snažila se je neroztrhnout. Už pár hodin litovala, že si nevzala jiné oblečení na převlečení.

Po té se oba vydali dovnitř. Steve odněkud vytáhl klíčky, dveře od bytu odemkl a otevřel. Po té neváhal ani minutu a popadl svoji manželku do náruče a přenesl jí do bytu.

„Rozhodl ses dodržet jednu z tradic?” Amber se tomu zasmála a Steve jí přenesl do ložnice, kde ji položil na postel a zavřel za nimi dveře.

„Pořád lepší, než hodit kytici a chytí jí nechtěně Thor,” uchechtl si Kapitán a políbil ji na rty.

„Taky pravda,” nevině se usmála a zapletla prsty do jeho vlasů, aby si ho přitáhla blíž.

„Přestaňme teď mluvit a užijme si naší společnou noc,” zašeptal svůdně Steve do jejího ucha a společně se přesunuli na to, na co se těšili celou cestu domů.