Trvalo nějakou dobu, než jsme se všichni sešli a dorazili konečně na místo. Jednalo  se o jedno vyvýšené místo u lesa. Teda bývalého lesa, dokud ho obří mimozemská loď nesrovnala se zemí. Přistáli jsme kousek od lodi a po té se k ní pěšky vydali.

„To nevypadá na loď Chitaury,” řekl Tony celý v brnění  připravený kdykoliv zaútočit. Všichni jsme se po něm překvapením podívali. Následně on po nás, když nechápal ono ticho kolem něj.

„No co. Přece si musím pamatovat, na co jsem nechal poslat Furyho atomovku před lety,” pokrčil Iron Man rameny, i když to přes brnění nebylo moc vidět. Zaslechli jsme vrzavé zvuky otevírajících se dveří od lodi. Kapitán Amerika naznačil, abychom byli v pozoru a na jeho znamení zaútočili.

Nic se nedělo. Dveře se plně otevřely a my očekávali příchod nepřítele, jenže všichni se zasekli nad postavou muže. Krátkovlasý, měl nějaké brnění, na zádech zbytek červeného potrhaného pláště a zakryté pravé oko. Nejspíš o něj během boje přišel.

„Klid. Přicházíme v míru,” prohlásil a všichni sklonili zbraně s hlasitým oddechnutím.

„Všichni zpátky. Thor si hraje na vesmírného piráta,” varoval nás Stark pobaveně a vyšel ze svého brnění jako nějaký bůh. 

„Příhodné jako vždy, že, Starku?” zasmál se muž a šel blíž. Všichni krom mě udělali totéž, jelikož se s ním nejspíš znali. Nojo, jsem holt trochu zaostalá.

„Vítej...zpátky,” táta se na něj usmál a muž mu položil ruku na rameno.

„Děkuji. Co líbánky?”

„Byly sice před čtyřmi lety, ale jo. Byly skvělé,” Cap se tomu zasmál a dal prostor ostatním, aby se osobou přivítali. Já stála stranou a tak osamocená. Vlastně mi to tolik nevadilo. Byla jsem už na ignoraci zvyklá.

„Thore, chtěli bychom ti někoho představit,” uslyšela jsem mamku a už za chvilku byla u mě. Byla jsem tomu podivínovi tváří v tvář. „Naše druhá dcera Amy. Amy, tohle je Thor. Jeden z původních Avengers a bůh z Asgardu.”

„Těší mě, Amy,” usmál se na mě Thor a podali jsme si spolu ruce.

„Mě též,” úsměv jsem mu opětovala a po té se naše ruce zase pustily.

„Jak jsi přišel o to oko? Tak dlouho sis házel v Mjolnirem, až ti spadl do obličeje?” zeptal se Rhodey na jednu z otázek, která nás zajímala nejvíc. Thor se té myšlence zasmál a šel dál od naší skupinky.

„Celé to zní zajímavě. Hledal jsem svého otce, který potom bohužel zemřel, jenže hned na to dorazila moje sestra, o jejíž existenci jsem neměl ani ponětí a ještě do toho mi zničila kladivo,” začal pobaveně vyprávět svůj příběh.

„My se ptali na oko, Thore,” připomenul mu Sam celý netrpělivý a se zamračeným pohledem.

„Jistě, chviličku. Prostě zkrátka si chtěla podmanit Asgard, ale já to nedovolil, tak mi vypíchla oko a já ji za to zabil. Takhle už to holt chodí,” pokrčil rameny, jakoby o nic nešlo. Všichni jsme se po sobě podívali zcela vyvedený ze situace. Až po chvíli se Natasha nadechla pro odpověď.

„Tomu se říká sourozenecká láska.”

„Vypíchneš mi oko, když ti teď řeknu, že jsem ti nehodou rozbila tu pokladničku v podobě prasátka?” zeptala jsem se nejistě svojí sestry.

„Hmmm ne,” řekla nakonec po delší úvaze a podívala se po mně s úšklebkem.

„Jo, jeste něco. Přivedl jsem sebou našeho ztracence. Hned jsem tu,” prohodil narychlo Thor a odběhl si do jeho lodi. Všichni jsme počkali a za chvíli se objevil i s jiným mužem. Oblečený v civilu, krátce střižené našedivělé vlasy.

„Bože...” vydechla Natasha a přikryla si ústa dlaní své ruky.

„Nat? Lidi?” řekl muž překvapeně a po všech se rozhlížel. To už k němu doběhl Tony a přivítal se s ním.

„Sakra, chlape, kdes byl. Počkat, to je moje oblečení!” pozastavil se Stark nad oblečením, co měl muž na sobě. Ten znejistil.

„Neměl jsem nic na sebe.”

„Chci to zpátky,” určil si Anthony rázně, jakoby to byl jeho nadřízený.

„Přece se tady přede všemi nesvléknu!” bránil se ten druhý.

„Ber to jako trest za to, žes vzal roha,” ušklíbl se Tony a odtáhla ho od něj něčí ruka. Byla to nějaká pro změnu holka. Měla dlouhý modrý plášť, tmavé dlouhé vlasy a vypadala na ani ne třicet.

„Hele, ty. Neubližuj mu,” napomenula Tonyho, který se po ní podíval nechápavým pohledem. Když se zamračila opravdu zle, nahnalo mu to strach a podíval se zpět po muži.

„Pomoc,” pípl tiše a Thor se rozesmál.

„Lidi, tohle je Valkyrie,” představil ji, když pustila Tonyho a rozešla se směrem k nám. Všichni jsme se po nově vycházejících z lodi dívali jako opaření. Za chvíli vyšel další. Měl na sobě zlaté brnění, byl tmavší pleti a oči mu svítily zářivě žlutou barvou. Thor ho nám představil jako Heimdalla.

Když proběhla většina seznamování a z muže, po kterém chtěl Tony oblečení, se jmenoval Bruce Banner. Další z bývalých členů Avengers a taky Hulk. V závěru toho všeho vyšel z lodi ještě někdo. V tom do toho všeho za sebou táhl další osobu za plášť, která se snažila udržet uvnitř. Všem krom mě, Lily, Wandě, Buckymu, mámě, Peterovi a Visionovi nedošlo,  o koho šlo.

„Ne, Thore. Jeho v žádném případě ne!” začal Tony mávat rukama nad hlavou, jakoby ztratil sebeovládání. Když se osoba, co chtěla zpět do lodi, zastavila a otočila se na nás, zářivě se usmála. Byl to černovlasý muž v nazelenalém brnění a zeleným pláštěm. Jeho úsměv vyzařoval až jízlivě jako po nepovedené plastice.

„Avengers,” náhle jeho úsměv opadl a zamračil se, při čemž vytrhl svůj plášť ze spárů Thorova parťáka, kterému říkal Korg. Byl celý z kamennů. Zajímavé.

„Loki,” řekl táta chladně. Jmenovaný ho probodl pohledem. Kapitán začal mít nutkání na Lokiho vystartovat, ale uklidnil se ve chvíli, kdy mu položila máma ruku na rameno.

„Nehodlám tady být s těmi šašky,” zavrčel podobůh a dal se k odchodu. V tom mu však na plášť stoupla Valkyrie a zabránila mu v odchodu.

„Nikam,” ušklíbla se, když se snažil plášť vyprostít.

„Proč tak velká loď?” optala se Natasha, když přistoupila k Thorovi, co celou dobu pozoroval dění.

„Asgard byl zničen a v té lodi jsou všichni jeho obyvatelé. Hledáme tu nový domov.”

„Fury z vás bude vážně nadšenej,” pokrčila Natasha rameny a zasmála se ve chvíli, kdy se Loki začal rozčilovat, že mu Valkyrie ušpinila jeho plášť.