Jakmile Spidey dorazil zpět domů, rychle si na oblek natáhl oblečení, aby nebyl oblek vidět. Do toho si balil nějaké věci do batohu na delší dobu, jelikož se připravoval na to, že mise bude na dlouho.

Zaslechl na chodbě May. Rychle si hodil batoh pod postel a sedl si na ní. Natáhl se pro sešit a začal předstírat, že se učí.

Teta zaklepala na dveře jeho pokoje a po vyzvání následně vešla. Tvářila se ustaraně.

„Jsi v pořádku?" zeptala se ho, když se po ní podíval a sešit odložil. Krátce přikývl a uvolnil jí místo, aby se mohla posadit. Zůstala však stát a pouta za sebou zavřela dveře pokoje.

„Jen jsme se chytli. To nic," odpověděl jí polohlasem na předešlou událost se Starkem.

„Na té holce ti hodně záleží, že?"

„Hrozně moc," vydechl zlomeně. „Chtěl bych ji najít, jenže pan Stark mi to nechce dovolit."

„Myslí to dobře. Bojí se o tebe stejně jako já. Nech to na něm. Najdou jí," pokusila se ho May uklidnit a pousmála se na něj. Peter sklopil zrak k podlaze a něco pro sebe zamumlal. „Petere Parkere."

„Ano?" probral se a koukl se po ní. Teta si povzdechla a přešla k němu, přičemž ho pohladila po rameni.

„Jestli si myslíš, že je to tvoje vina, tak není."

„Já vím," přikývl Peter a objal polštář, pro který se natáhl vedle sebe. Pokoušel se zahrát utrápeného, aby ho May chápala, jenže zatím ho moc nepodporovala.

„Nemůžu vidět, jak se trápíš. Nechceš dneska třeba přespat u Neda?" nabídla mu a v Peterovi to vyvolalo vnitřní nadšení, které na povrch vyjít nenechal. Pouze se zatvářil překvapeně a takto se podíval na svou tetu.

„Vážně?"

„Jo vážně. Připrav si věci na spaní. Odvezu tě tam," s tím odešla z jeho pokoje. Parker chvíli zpracovával nově získanou informaci, ale nakonec vytáhl batoh, dal si do něj zbytek věcí včetně pyžama. Hned na to se rozeběhl z pokoje a šel za May, která již čekala u dveří. „Můžeme vyrazit?"

„Jasně," Peter se pousmál. May se usmála též a vyšli oba ven k jejímu autu.

**

Za nějakou dobu auto zastavilo před domem. Peter s rozloučením opustil auto a šel ke dveřím. Nervózně přešlápl na rohožce před dveřmi a zazvonil.

Za necelou minutu se už otevřeli dveře a vtáhl ho dovnitř Ned. Celý rozzářený a plný energie. Peter potřeboval chvíli, aby se probral a poté se po kamarádovi podíval.

„Mám to. Našel jsem signál!"

„Co jsi našel, zlato?" ozvalo se z kuchyně aka Nedova matka. Ned se uklidnil a nervózně se na Parkera pousmál.

„Nic nic," odpověděl jí a už táhl kamaráda do pokoje. Po té, co do pokoje dorazili, Ned zamkl.

„Jestě před hodinou jsi tvrdil, že to nedáš," zakroutil nad ním Spidey hlavou. Ned jeho poznámku ignoroval a sedl si k počítači, který odemkl a ukázal Peterovi mapu, na který byl znázorněn jediný bod červený bod. „Jak jsi ty data získal?"

„Naboural jsem se Avengers do systému," pípl Ned opatrně tak, aby tomu Peter nerozuměl, ale spletl se. Parker vytřeštil oči a chytl se za vlasy.

„Že to je jen blbej vtip?!"

„Je to pravda. Už jsem nevěděl co dělat a oni byli poslední možnost."

„Fajn, tak jo. Dám o tom vědět těm dvěma a dáme se do práce," vydechl Peter a pustil si vlasy.

„Už jsem jim napsal. Dorazej cca do dvou hodin. Vyzvednou tě o ulici dál, aby to nebylo podezřelý," řekl Ned narychlo. Peter krátce přikývl, protože v tento moment už nebyl schopen říct vůbec nic.

**

Cesta trvala pár hodin. Avengers se připravovali na případný těžký boj fyzicky i psychicky.

Clint pilotoval, Tony a Rhodey kontrolovali stav svých obleků, Steve s Buckym nabíjeli své zbraně a Amber kontrolovala nově získané šípy, co jí dal Barton.

Panoval strach i nervozita. Ani jeden nevěděli, co od mise očekávat. Mohlo se pokazit cokoliv a to Steva silné zneklidňovalo. Nechtěl o tom před ostatními mluvit, aby ho nepovažovali za slabocha. Vlastně prožíval podobnou situaci, jako tehdy za války.

„Za dvě minuty budeme přistávat," ohlásil všem HawkEye a pořád se díval před sebe. Rogers jen přikývl. Nic neříkal a mlčel.

„Tak pojď, Rhodey. Poletíme napřed," rozhodl Stark, když se rozkazů nedočkal a oblékl si brnění.

„Ne!" řekl náhle Kapitán rázným tónem, při čemž se Iron Man s War Machinem zastavili. Vlastně se po něm dívali úplně všichni, jelikož za celou dobu letu nepromluvil a teď najednou ano.

„Co jsi říkal?"

„Nebudem se rozdělovat. Nevíme, co nás tam venku čeká," s tím si Steve nasadil helmu, kterou si celou dobu držel v levé ruce u pasu. Tony nad ním zakroutil hlavou a zatím s letem počkal.

Clint mezitím přistál na nějaké kamenné plošině uprostřed lesa. Zhruba kilometr a půl od cíle.

Steve šel z letounu jako první. Amber hodila Clintovi jeho luk a toulec se šípy a vydali se ven stejně jako ostatní.

Bylo ticho. Nacházeli se uprostřed jehličnatého lesa a byla docela zima. Amber se po zavánu ledového větru lehce ošila. Všichni opatrně našlapovali na větvičky na zemi a pozorně poslouchali, zda by se nenaskytlo něco podezřelého.

Cap něco zaslechl. Ostatní to nejspíš nezaznamenali. Zastavil se a natáhl před ně ruku, aby udělali totéž. Zatvářili se nechápavě, když jediný vyšel z řady vpřed k nedalekým stromům na menším plácku nedaleko od nich. Odtamtud slyšel něco v podobě nabíjení zbraně.

Šel blíž. Zničehonic někdo vyběhl zpoza jednoho stromů se zbraní, se kterou na něj namířil. Rogers rychle před sebe dal svůj štít pro ochranu, jenže ve druhou chvíli mu byl štít někým odcizen a jeho ruce svázány pevnou pavučinou.

Překvapením zamrkal, když na protějším vyšším stromě přistálo něco červenomodrého.

„Steve, jsi to ty?" poznal ženský hlas vycházející směrem od osoby, co na něj ještě před chvílí mířila. Poznal Natashu. Dlouhé rovné vlasy těsně pod rameny a uniforma Black Widow. Přesně taková, jakou si ji pamatoval naposledy.

„Nat?" vydechl překvapeně voják a svázané ruce mu klesly k pasu. Agentka šla blíž, aby si Avengera mohla jasněji prohlédnout.

„T-ty žiješ. Ale jak je to možné?"

„Starej Furyho osvědčenej trik," pouze odpověděl Steve, jelikož u falešné smrti Furyho byla taky. Ta jen přikývla.

„Jak to tam dole vypadá?" ozval se jí z komunikátoru Samův hlas, který mezitím kontroloval situaci ve vzduchu.

„Nikdo z nepřátelské strany. Klidně u nás přistaň. Mám tu pro tebe menší překvapení," ušklíbla se Natasha a přerušila komunikaci. „A ty mu vrať ten štít." Otočila se na Parkera, který stále seděl na stromě a záživně si Kapitánův štít prohlížel.

„Jistě, hned," vyhrkl kluk narychlo a ze stromu seskočil, při čemž pomalu šel za Natashou a Rogersem.

„Hopsale?!" vyděsil ho Tonyho zuřivý hlas za Stevem. Celá skupina se pomalu blížila, jelikož se o Kapitána začali bát a šli na místo, kudy odešel on.

„P-pane Starku?" vykoktal vyděšeně Parker a dal štít Natashe. Chtěl se vydat na útěk, ale znemožnil mu to Falcon, co mu přistál v cestě a se Spider-Manem se srazil.

„Hej, bacha, kluku!" napomenul Sam mladšího a pomohl mu na nohy.

„Něco jsem ti snad řekl, ne?!" pokračoval Tony dál, ale zachytily ho ruce Rhodeyho a Buckyho, aby neudělal nějakou blbost. Peter nervózně polkl.

„A Vy jste mi snad řekl, že máte zpátky v týmu Kapitána Ameriku?"

„O co tu jde?!" štěkl Steve, když mu Clint rozřízl pavučiny svazující jeho zápěstí. Jediná Amber s Buckym byli vzadu a mlčeli, jako poslušní beránci, jelikož neměli tucha o tom, co se dělo.

„Spíš bych se přestala hádat jako malý haranti a začala makat na záchraně holky!" vstoupila do toho Natasha s naštvaným pohledem na všechny okolo. Clint radši odcouval strannou, aby se ho situace netýkala.

„Co radši spojit síly a zachránit Lily společně, než se rozdělovat na dva bezcenný tábory, co se budou vzájemně plést pod nohy?" navrhl Wilson s klidem a šel blíž, při čemž chytil Kapitána za rameno a usmál se na něj.

„To nezní jako blbej nápad," přitakal Rhodey a podíval se po všech okolo, když šli blíž. „Máš tu kompletní tým, Steve. Teď už nás doopravdy veď."

„Jistě," souhlasil voják a postavil se na místo, odkud měl pohled na všechny. „Rhodesi, Starku, vy si to vezmete ze shora a budete nás informovat o případných změnách, či nás krýt. Natasho, Bucky, vy se postaráte o vstup a stráže. Bartone, Same, vy budete mít na starost zadní stranu základny. Já, Amber a ty, chlapče," Steve se otočil na Spideyho, „půjdeš s námi."

„Super!" vypískl Peter doslova radostí, při čemž Capa Tony probodl pohledem.

„Někdo nějaký námitky?" zeptal se Rogers pro jistotu všech a nikdo se neozval. „Bezva, tak jdeme na to..."

**
Avengers Assemble!