9. kapitola
,,Co tady?" vyklenula jsem obočí, když Brian odstavil auto v oblasti, kde jsem nikdy předtím nebyla. Štěrk bod pneumatikami zaskřípal jako rozvrzaná postel a mně to znovu přivedlo k myšlenkám 18+.
,,Uvidíš," řekl s úsměvem a pak si prohlédl mé žabky. ,,Ale jo, to půjde."
,,Co půjde?"
,,Cesta nahoru v žabkách."
Pohlédla jsem na kopec jako kráva, jenž se nad námi tyčil. ,,Co tady řešíš moje žabky? Vždyť ty máš na sobě oblek. Budeš mít zpoceného i ptáka."
To jsi vážně řekla nahlas?
Dlouho mě s údivem pozoroval a pak se v záchvatu smíchu zlomil v pase. Podrážděně jsem zafuněla a vydala se nahoru bez něj. O několik vteřin později jsem slyšela, jak se přestal smát, ale už jsem na něj neviděla.
,,Pitomče," zašeptala jsem si pro sebe a dál poctivě šlapala.
Zřejmě mi chce ukázat výhled na L.A. Nebo možná jen chce, abych viděla, jak vypadají písmena nápisu HOLLYWOOD zezadu.
,,Ty loudo!" uslyšela jsem najednou za zády a zmateně se na něj otočila. ,,Neloudám se."
,,Vždyť jsem tě dostihl," vysvětlil a já si všimla dvou rozepnutých knoflíků na jeho košili. Odhalovaly mu zocelené svalstvo na prsou a já začala bezděky slintat. Abych to zamaskovala, vytáhla jsem z kabelky láhev vody a pořádně si lokla. Pak jsem mlčky vyšla těch zbylých tři sta metrů a zastavila se před vysokým plotem. Výhled skrz něj byl skutečně okázalý, ale nevím, jestli stál za puchýře na chodidlech.
Brian se zastavil těsně za mnou a já ucítila jeho dech na rameni.
S tím bych si nezahrávala, pane Wé.
,,Vyber si písmeno," řekl a mávl směrem k nápisu HOLLYWOOD.
,,A k čemu mi to bude?"
Povzdechl si. ,,Dobře, tak pojď. Já vyberu písmeno sám."
,,Kam mám jít?"
Místo odpovědi vylezl na plot a seskočil na druhou stranu. ,,Sem pojď. Vybral jsem druhé óčko v pořadí."
,,Proč óčko?" vyzvídala jsem a na pokraji sil se snažila přelézt plot.
Znovu nastavil náruč, aby mě do ní chytil a tentokrát si nohu nikde nezasekl.
,,Haló! Mluv se mnou! Proč zrovna óčko?"
Opatrně mě postavil na zem. ,,Protože se v něm bude nejlíp sedět."
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro