Charlie se chtěl za Tiarou rozeběhnout, ale nakonec mu to následná situace nedovolila. Jen co Tiara otevřela dveře a zmizela v nich za svitu měsíce, Charlie vstal, aby ji následoval. Naštvala ho tím, že utekla po tom, co jí vyznal lásku. Neudělal to sice poprvé, ale pokaždé to myslel vážně. A to i přesto, že měl ještě odpoledne blízko ke Kaile.

Už doběhl ke dveřím, když v tu chvíli si za ním někdo odkašlal. Charlie se otočil na svého mladšího bratra a věnoval mu zamračení. Přestože měl George rád, teď na něj neměl náladu.

„Já mám sice jen jedno ucho, Charlie, ale nemohl jsem vás přeslechnout," spustil, přičemž se opíral o zeď u schodů. „Taky bych ti měl něco říct, přestože z tý Tiary mám celkem strach a moc se mi nelíbí."

„A musíš mi to říkat zrovna teď?" osopil se na něj. George se na něj usmál a přikývnul.

„Později by to nemělo smysl," uvědomil ho. Charlie cosi zamumlal, než se vrátil zpět do obývacího pokoje a posadil se na pohovku.

„Tak prosím, bratříčku," pobídl ho, aby se posadil vedle něj. George se dal do kroku a se stále stejným úsměvem na tváři skočil vedle něj.

George nehodlal ztrácet čas, aby bratrovi řekl, co měl na srdci. Věděl, že Charlie musel vědět to, co on, především poté co si vyslechl jeho hádku s Tiarou. Nemohl mlčet, když měl co říct.

„Jde o Kailu," spustil, ale Charlie ho ihned zarazil.

„Nebudu poslouchat ty kecy, že je zlá a chce zničit rezervaci," uvědomil ho. „Bavil jsem se s ní. Vím, jak trpěla. Přišla o matku, její otec si vzal hroznou slepici a ta dělala Kaile ze života peklo. Proč by měla zapotřebí ubližovat nám? Sama toho dost vytrpěla," zavrčel na bratra.

George si povzdechl. Charlie uměl být opravdu hodně tvrdohlavý, když ho učarovala nějaká slečna. Nestávalo se to často, ale on už to jednou viděl a nechtěl, aby se historie opakovala.

„Lhala ti, Charlie," snažil se mu vysvětlit, ale Charlie ho znovu přerušil.

„A to ty víš jako jak?" vyštěkl po něm.

„To bych ti řekl, kdybys mě nechal domluvit," naštval se už i George. Nestávalo se mu to často. Od smrti Freda se ale dost změnil.

Když si vzal Angelinu, myslel, že bude všechno v pořádku. Spojovala je láska k famfrpálu i k zesnulému Fredovi, jenže nakonec to bylo celé jinak. S Angelinou měli doma pořádnou Itálii, takže po roce dospěli k tomu, že zůstanou přáteli. Nebylo by dobré, kdyby se po čase nenáviděli, takto to mohli zastavit včas. Sice je stále pojily dvě děti, ale díky tomu že zůstali přáteli, věřili, že je vychovají společně a v dobrém.

„Tak mluv," pobídl ho Charlie se zamručením.

„Děkuju za povolení," ušklíbl se na něj nejdřív. Charlie protočil očima. „Dobře. Nebudu tě napínat," věnoval mu omluvné gesto. „Kaila ti lhala o svojí nevlastní matce. Každý rok jí posílala do Bradavic dobroty a několikrát se za ní zastavila v Prasinkách, aby spolu zašly do Medového ráje. Nikdy se k ní nechovala hnusně. Kaila o ní během školních let mluvila jen dobře," spustil.

Charliemu to šrotovalo v hlavě. Proč by si to všechno Kaila vymýšlela? Nedokázal to pochopit, ale nijak bratra nepřerušoval, už měl jeho plnou pozornost.

„Je fakt, že se dost vztekala, když se její otec před deseti lety znovu oženil, ale zvykla si na ní. Měly toho spoustu společného. Obě milovaly draky, ani jedna z nich nebyla z Londýna, ale hlavně... Vypadaly skoro stejně. Jenže když jsem přijel sem, došlo mi, koho mi její nevlastní matka připomínala," dopověděl George a odmlčel se.

„Koho?" zeptal se Charlie netrpělivě.

***

Billa po cestě k doupěti zastavil Gareth, aby s ním probral záležitosti ohledně kletby. Bill byl zároveň jediný, komu Gareth řekl vše, co věděl pro případ, že by se mu něco stalo. A po rozhovoru s Crinou Lazarovou si byl jistý, že je nutné, aby Bill věděl úplně všechno a hlavně – musel každý detail říct Charliemu. On znal rezervaci jako své boty.

Krátce před tím, než potkal Billa, měl krátký rozhovor s Tanguyem Ridgebitem. Po rozhovoru s Crinou měl totiž další z mnoha vizí, která se týkala právě jeho. Tanguy se po jeho oznámení vydal k Trifanovým a byl velmi rozhozený, zatímco Gareth si pospíšil, aby stačil dohnat Billa.

Na to, jak byl starý, se cítil stále fit, ale přesto raději volal Billovo jméno, aby se zastavil. Přeci jen nechtěl vybíhat ten kopec.

Jakmile ho Bill zaslechl, otočil se a rychle seběhl schody, aby mu šel naproti. Rory zůstala stát na schodech, aby jim dopřála trochu soukromí. Stejně si chtěla prohlédnout rezervaci z větší výšky, tak k tomu alespoň dostala příležitost.

„Děje se něco, Garethe?"

Mrzelo ho, že mu nikdo z nich neříkal jinak než jménem. Moc dobře však věděl, že se o tohle připravil sám, když zůstal v Rumunsku.

„Jdeš se podívat na toho draka?" ujišťoval se. Odpovědí mu bylo Billovo přikývnutí. „Potřebuju s tebou předtím ještě mluvit."

„Už spolu mluvíme. Tak o co jde?" pozvedl Bill obočí. Nechtěl ztrácet moc času, přeci jen do rána zbývalo jen devět hodin.

„Byl jsem se podívat za Lyonesse a našla mě tam Crina Lazarová. Řekla mi o ní, Bille," zdůraznil, „takže je pravda, co jsem si myslel. Za tím vším je Lenuta," dokončil svou myšlenku.

Bill si ho prověřoval zamračeným pohledem. Tím spíš musel vyrazit nahoru a zjistit vše ohledně prokletého draka. Už chtěl vyrazit, ale Gareth ho chytil za ruku a otočil ho k sobě zpět.

„Dávej na sebe pozor, Bille," upozornil ho ještě, než pustil jeho ruku a nechal ho jít.

***

Tiara seděla u stolu a tupě zírala před sebe na ostří své břitvy. Jako pokaždé, když se na ní dívala, před sebou měla obrázek své matky. Stejně šedo-blonďaté vlasy jako měla ona, dokonce i stejně nevrlý výraz ve tváři, těm dvěma přidával na podobě. Její matka se nikdy neusmívala, ale to mezi draky málokdo. Byla to těžká práce, ale Tiara ji milovala. Jako milovala svou matku. Dokonce i Ataru milovala, ale neuměla to dávat najevo. Čas od času jí také záviděla, že se Atara dokázala smát, přestože jako malá přišla o matku a otec jí nevěnoval tolik pozornosti jako Tiaře. Ona však o jeho pozornost nestála.

Vzala kudlu do ruky a začala si ji prohlížet z blízka. Na rukojeti bylo vytlačeno postříbřené začáteční písmeno jejího jména i příjmení. Přejela přes něj palcem a cukla sebou, když se otevřely dveře.

Objevil se v nich bledý muž ve středním věku s černými vlasy, ve kterých nebyla ani stopa po šedinách. Tanguy Ridgebit zdědil tuto nestárnoucí vlastnost po svém otci, který ani ve dvaadevadesáti neměl šediny. Zelenýma očima zabrousil k Tiaře a na krátkou chvíli se podíval i na její kudlu.

„Potřeboval bych s tebou mluvit, Tiaro," oslovil ji příjemným hlasem. Tanguy byl jeden z mála, ke komu se Tiara chovala opravdu slušně. S letmým úsměvem přikývla a ukázala na volnou židli před sebou. Svou kudlu si připnula zpět na opasek a lokty se opřela o stůl.

„Co máte na srdci?" zeptala se ho vlídně.

„Vím, jak jsi skeptická k věštbám, ale zastavil se u mě Gareth," spustil. Tiara se zarazila nad tím, že za ním nepřišel v podobě Amauryho, jakou používal od svého návratu před většinou obyvatel rezervace. „Řekl mi, že se tu brzy stane něco strašného. Danny mi také stihl povědět, že tvůj otec zaplatil velké množství zlata za draka od McFustyových," zamračil se.

„Já ho chtěla zastavit, ale nenechal si do toho od nikoho mluvit," bránila se. Věděla, že to byla chyba, už předtím to věděla téměř jistě.

„Gareth mi oznámil, že ten požár, který se objevil v Belgii a ve Francii, nemine ani nás. Předpověděl s ním i mou smrt, a jelikož já věštbám věřím, musím se pojistit, že rezervace zůstane v dobrých rukách," spustil. Tiara mu neskákala do řeči a nechala ho mluvit dál. „Nechci, aby to tu vedli Lazarovi. Několikrát jsem ti říkal, že jejich rodině nevěřím a vím, že jim nevěřil ani můj otec. Proto bych byl rád, kdybys rezervaci vedla ty, Tiaro."

Vyrazil jí tím dech. Tiara, která se mohla pyšnit odpovědí na vše, najednou neměla slov. Oči se jí zaleskly slzami a nemohla ze sebe vydat jedinou hlásku.

„Asi přemýšlíš nad tím, proč jsem si vybral právě tebe. Já jsem u ve věku, kdy je na potomky pozdě. Tvůj otec ani Tord nejsou nejmladší a Atara je pro změnu moc mladá. Neberu v potaz ty, kteří se tu nenarodili, protože majitel rezervace by tu měl být doma. Neváhal jsem ani minutu nad tím, že bys to měla být ty, kdo rezervaci povede, až nastane má smrt," vysvětlil jí.

„Třeba nezemřete," pokoušela se uklidnit spíš sebe samotnou než jeho. Tanguy přikývnul.

„Třeba nepřijde ani ten požár, přesto jsem tě do závěti napsal jako právoplatného majitele. Jen jsem chtěl, abys to věděla. Budeš muset čelit vzteku Lazarových," připomněl jim jejich ne až tak přívětivé povahy.

„Bez problému, jsem přece holka od draků," mávla nad tím rukou. Tanguy se začal zvedat, ale Tiara ho rukou zarazila. „Děkuju vám, Tanguyi. Ani nevíte, jak si toho vážím," přiznala s očima plnýma slz.

„Věř mi, že vím," přitakal, než na její ruku položil tu svou. „A navíc věřím, že se rezervaci povede dobře, pokud ji povedeš ty."

***

Než stačil George odpovědět, koho mu Kailina nevlastní matka připomínala, vešly do doupěte dvě osoby. Oba se otočili jejich směrem, aby se setkali pohledem s Billem, za kterým dovnitř vstoupila i Rory.

„Fakt skvělý načasování," prohodil s úšklebkem George. Bill se nad jeho poznámkou ani nepozastavil a přešel až k nim, kde se opřel o vrchní část pohovky.

„Potřebuju se podívat na toho draka, prej je tady," řekl směrem k Charliemu.

„Je přivázaný za domem. Proč se na něj chceš dívat ty? Nerozumíš drakům," věnoval mu zamračení.

„Ty ani zdaleka nevíš, čemu všemu Billy rozumí," ozvala se ode dveří Rory. Charlie ji sjel otráveným pohledem.

„Na nic jsem se tě neptal," osopil se.

Mezi Charliem a Rory vždy byl nějaký problém. Nedalo se říct, že by se ti dva nenáviděli, ale ne každý měl žaludek na to, aby s cynickou Rory vydržel v jedné místnosti. Sám obdivoval Billa, že to zvládal a že kvůli ní opustil Fleur. On by to nedokázal.

„Dobrý, příživníčku. Ale hezký to tu máte," rozhlédla se kolem. „Platíš jim aspoň nájem?"

„Odveď jí, než po ní skočím," vrhl na Billa naštvaný pohled. Bill se odtáhl od pohovky a raději opravdu s Rory odešel, aby se podívali za dům.

Jakmile odešli, Charlie se znovu otočil k Georgeovi, na jehož tváři se rýsoval úsměv. Ani se ho raději neptal, co mu přišlo tak vtipné. Místo toho mu položil zcela jinou otázku.

„Tak koho ti sakra její nevlastní máma připomínala? Nemám na to celou noc," poznamenal podrážděně. George zavrtěl hlavou a založil si ruce na hrudi.

„Přísahám ti, že jsem kdysi viděl starší verzi Tiary," dostal ze sebe nakonec. Charlie na něj vytřeštil oči.

„Jak to myslíš? Tiařina matka zemřela před..."

„Jedenácti lety?" odměřil si ho pohledem.

„A před deseti lety se Kaily otec znovu oženil," došlo mu najednou. Jakmile se tak stalo, Charlie vyskočil na nohy a aby neztrácel čas, zapřel se o pohovku a přeskočil ji. Ani ho netrápilo, že málem nakopnul bratra do hlavy. Musel mluvit s Tiarou a to hned.