Hlavy se stočily k Harrymu, který se, spolu s Dracem, pohodlně usadil.
Stále se usmíval, ale něco v jeho očích naznačovalo, že ten úsměv není tak docela upřímný.

„Pane Pottere.“ vydechla McGonagallová s přísností, jakoby byl muž stále jejím studentem.

Harry mlčel, jen pozoroval Kingsleyho, jenž pomalu bledl v obličeji.

„To je v pořádku, Minervo. Harry má právo se zlobit.“ hlesl bývalý bystrozor, ale McGonagallová ostře zavrtěla hlavou.

„Nemá důvod, Pastorku. Konal jste pouze svou povinnost.“

„Povinnost?!“ prskl Draco, jehož tváře nabraly nachovou barvu.
„Harry to sice vytahovat nechtěl, ale já myslím, že je čas srovnat účty. Řeknu vám pravdu.“