„Tak jo, dnes jsem se do toho už fakt pustila," oznámila jsem Lauře jednoho večera a položila před ni papír se jmény našich kamarádek.

„Do čeho?" Nadzvedla udiveně obočí, když se pustila do čtení. „Co je to?" chtěla vědět, protože stále nedostala jinou odpověď než můj spokojený výraz.

„To je seznam těch nejlepších volných holek, jaké znám. Jedna z nich bude pro Felixe určitě ta pravá. Pokud jich nebude víc," odfrkla jsem si.

Lau se zamračila. „Jsi si tím jistá? Nevím, jestli je dobrý nápad mu někoho dohazovat..."

„Samozřejmě, je to naprosto skvělý nápad!" přikývla jsem. „Vem si to, konečně bude mít vlastní život. A my taky. Netvrď, že bys nechtěla občas trochu víc soukromí," zavrněla jsem a přesunula se za její židli, abych jí mohla začít masírovat ramena. Slastně zaklonila hlavu a já se neubránila nutkání políbit ji na jemnou kůži na krku.

„No tak dobře," povzdechla si nakonec. „Ale necháš mě ti pomoct s výběrem."