Věnováno Harrymelin ❤

Zrzavé děvče leželo ve vysoké trávě, ruce mělo založené za hlavou a ksichtilo se na sluníčko, jehož paprsky jí svítily do očí. Vedle zrzky seděla hubená dívka se špinavě blonďatými vlasy, jež se jí vlnily do půli zad, pletla věneček z pampelišek, které rostly v jejich zahrádce, a k tomu si pobrukovala melodii beze slov.

,,To je krása, co?" vydechla Ginny po chvíli, odhrnula si pramen vlasů z tváře a zvedla se na loktech, aby zjistila, jak to Lence jde. Fascinovaně sledovala její štíhlé prsty, jak hbitě zaplétají stonky pampelišek dohromady. ,,Tohle jsem se nikdy nenaučila," přiznala se a překulila se na břicho, opírajíc se bradou o Lenčino koleno.

,,Je to docela jednoduché," broukla Lenka zasněným hlasem a usmála se. Kolem bzučely včely, ve stromech cvrlikali ptáci a Ginny ve vzduchu houpala nohama. Za chvilku už měla Lenka dopleteno. Porovnala pampeliškovou korunku a pak ji něžně položila Ginny na hlavu. ,,Sluší ti," řekla jí a prsty jí sklouzla po tváři.

Ginny se na ni usmála a v očích jí zajiskřilo. ,,Víš, že tě miluju?"